Článek
Byly to přitom hlasy, které před více jak třemi roky rozhodly, kdo bude premiérem, a i napřesrok – ve sněmovních volbách 2025 – půjde doslova o každý hlas. Podle analytiků totiž voliče dál dělí Antibabiš a Antifiala a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl měnit.
„Majorita těchto lidí pořád zůstává u svých původních stran. Oslabuje jen sociální demokracii a jejich voliči jdou spíše k ANO,“ popsal Novinkám aktuální nálady u voličů, jejichž strany se do Sněmovny nedostaly, ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík.
Schillerová: Na TikToku tančím, abych přitáhla pozornost
Ve sněmovních volbách v roce 2021 těsně propadly zejména hlasy voličů Přísahy a sociální demokracie. Obě strany zůstaly těsně pod pěti procentní hranicí, konkrétně Přísaha získala 4,68 procenta hlasů a SOCDEM 4,65 procenta hlasů. Komunisté pak dosáhli jen 3,6 procenta hlasů a tehdejší koalice vedená Trikolorou 2,76 procenta hlasů.
Babišovi se podařilo přetáhnout k hnutí ANO dvě až tři procenta těchto hlasů v prezidentských volbách, jenže to je již dva roky zpátky. „Jsou to lidé, kteří volili Andreje Babiše v prezidentské volbě, ale nevolili jeho či hnutí ANO v těch minulých parlamentních volbách. A už u něj zůstali,“ uvedl Buchtík ze STEM.
Jsou to lidé, kteří volili Andreje Babiše v prezidentské volbě, ale nevolili jeho či hnutí ANO v těch minulých parlamentních volbách. A už u něj zůstali.
Babiš si o důvěru těchto voličů přitom říká opakovaně. „Našim cílem je zvítězit s velkým rozdílem a pochopitelně stojíme jak o voliče koalice, tak současné opozice,“ potvrdil Novinkám tyto ambice Babišův místopředseda Karel Havlíček.
A i když hnutí ANO vede permanentní kampaň ve Sněmovně a Karel Havlíček jako Babišova alternativa poctivě objíždí regiony, průzkumy zatím ukazují, že totální vysátí propadlých hlasů se nekoná. Naopak – opět dva bloky, pro jejichž voliče je hnutí ANO alternativou, oscilují kolem pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny.
ANO mírně klesá, Motoristé by se dostali do Sněmovny
Díky nahrazení KSČM značkou Stačilo! nyní komunisté posilují. Jak živou vodou je polily evropské volby, získali 9,56 procenta. Že jim voliči zůstali a dokázali oslovit i nové, potvrdili v krajských volbách, kde se značkou Stačilo! uspěli v jedenácti krajích a v jednom se o výsledek ještě soudí. Propadli pouze na Karlovarsku, kde kandidovali jen jako komunisté a kde hnutí ANO uspělo tak, že k vládnutí nikoho dalšího nepotřebuje. V Praze se nevolilo.
Agentura STEM komunistům přisoudila ve svém listopadovém volebním modelu 5,5 procenta. „Ve všech měřeních pak značka Stačilo! vychází lépe než značka KSČM,“ dodal Buchtík.
Voliči ale neopustili po více jak třech letech ani Přísahu Roberta Šlachty. V jejím případě je ovšem situace složitější – její voliči se momentálně přelévají mezi Přísahou a v evropských volbách s ní spolupracujícími Motoristy sobě.
Podle agentury STEM ještě v říjnu měla Přísaha nad Motoristy navrch (4,6 procenta vs. 3,2 procenta). A to přesto, že zářijové krajské volby pro ně skončily fiaskem a uspěl jen Robert Šlachta ve svém senátním obvodě. Motoristé sami v těchto volbách nekandidovali.
V listopadu již Motoristé Přísahu přeskočili a poměr se obrátil (4,4 procenta pro Motoristy vs. 3 procenta Přísaha podle agentury NMS)
„Jejich elektoráty jsou momentálně propojené. Není jasné, jestli budou kandidovat spolu, nebo zvlášť,“ upozorňuje Buchtík. Tři sta tisíc hlasů pro Přísahu s Motoristy z evropských voleb se tak podle něj složilo z části z bývalých voličů Přísahy z roku 2021, dlouhodobých nevoličů, ale i nespokojených voličů napříč spektrem. Motoristé lákají na punc novosti a influencera Filipa Turka. Tři sta tisíc hlasů pak zhruba odpovídá pěti procentům potřebných pro sněmovní volby.
Ačkoliv Přísaha se více profiluje jako strana, která slibuje sociální jistoty, a Motoristé sobě jako skutečná „klausovská“ pravice, jejich elektorát tento rozpor příliš nevnímá. „Spojuje je nespokojenost s vládou, skepse k Evropské unii a Green dealu,“ uvedl sociolog Michael Škvrňák ze společnosti PAQ Research, který se zabývá výzkumem volebního chování.
O propadlé hlasy Trikolory – v roce 2021 se jednalo o 148 tisíc hlasů – pak projevilo zájem SPD. Strategie je ale jiná, s Trikolorou vyjednává o společné postupu pro volby v roce 2025. Pokud se dohodnou, je pravděpodobné, že politici Trikolory se objeví na kandidátkách SPD, například její předsedkyně Zuzana Majerová jako jedna z krajských lídrů. Spolupráci si vyzkoušeli již v krajských volbách, v místech, kde spojili síly, uspěli.