Článek
Když nebude reagovat:
- V případě, že se nebude prezident k povolební spolupráci vyjadřovat, mohou i tak podle ústavního právníka Jana Wintra zástupci sněmovních stran mezi sebou jednat i bez prezidentova pověření.
- Prezident se nemusí nutně jednání účastnit až do první schůze nově zvolené Sněmovny po volbách. Noví poslanci se sejdou 30 dnů po volbách, pokud prezident nesvolá schůzi na dřívější termín.
- Po schůzi, na které si Sněmovna zvolí vedení, podá končící vláda demisi. Na prezidentovi je, aby jmenoval nového premiéra a na jeho návrh pak celou vládu.
- Pokud by se i v takovém případě ukázalo, že prezident není schopný vykonávat své pravomoci, musely by se sejít obě parlamentní komory, tedy Senát i Poslanecká sněmovna. Aktivovat by musely ústavní článek 66. Shodnout by se komory musely na tom, že prezident není schopen ze zdravotních důvodů vykonávat svůj úřad.
- Poté by jmenování nového premiéra bylo na předsedovi Sněmovny, řekl Novinkám ústavní právník Marek Antoš.
Zemana převezli do nemocnice. Záběry ukazují, že je v bezvládném stavu
Domácí
Když bude vyjednávat:
- V případě, že se bude prezident na sestavování podílet, jmenuje premiéra a na jeho návrh pak novou vládu.
- Ta pak musí do 30 dnů požádat novou Sněmovnu o důvěru. Pokud ji nezíská, má prezident druhý pokus jmenovat nového premiéra. Případný třetí pokus pak náleží předsedovi Sněmovny.
Když prezident zemře:
- V případě, že by prezident zemřel a nebude ustavena nová Sněmovna, přecházejí jeho pravomoci na stávajícího předsedu Sněmovny (nyní Radek Vondráček z ANO), šéfa Senátu a premiéra.
- Ve volebním vyjednávání je přitom nejdůležitější předseda Sněmovny. Ten jmenuje nového premiéra, přijímá demisi vlády, případně pověřuje kabinet v demisi prozatímním vykonáváním funkce do jmenování nové vlády