Polovina Čechů by uvítala novou politickou stranu

Svůj hlas by zvažovalo dát nově vzniklé straně 49 procent dotázaných, přičemž 11 procent z toho by o tom určitě uvažovalo a 38 procent odpovědělo „spíše ano“. Naopak 51 procent respondentů by volbu nového subjektu v nadcházejících podzimních parlamentních volbách nezvažovala. Pětina respondentů, tedy 19 procent, je o tom přesvědčena a 32 procent by to „spíše nezvažovalo“.

„Aktuální test ochoty volit novou stranu ukazuje nečekaně silný zájem voličů takovou stranu podpořit. Z hlediska profilu možných voličů se silný zájem ukazuje zejména u ekonomicky aktivní části společnosti, jak zaměstnanců, tak nadprůměrně u podnikatelů společně s živnostníky a u mladší části populace,“ uvedli autoři průzkumu.

Podle Medianu je zájem o potenciální nový politický subjekt u voličů koaličních i opozičních stran. „Mírně nadprůměrně se zajímají voliči vládních stran, ale silný zájem je patrný i mezi sympatizanty současné opozice,“ přiblížili.

Volbu nové strany by nejčastěji zvažovali lidé do 24 let. Největší ochotu přiklonit se u volební urny k případné nové straně deklarovali voliči Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), a to 56 procent respondentů, a voliči Pirátů a Starostů, kteří v minulých parlamentních volbách kandidovali v koalici. Zde kladnou odpověď výzkumníci zaznamenali u 59 procent dotazovaných. Stejná situace jako u Spolu je i u SOCDEM, tedy 56 procent pro, 44 proti.

Opoziční hnutí SPD by případně zvažovalo vyměnit 45 procent respondentů, hnutí ANO 47 procent. Naopak nejstálejší jsou voliči KSČM, kdy jen 21 procent dotazovaných by volbu nové strany zvažovalo, 79 procent je naopak rozhodnuto setrvat u komunistů.

„Poměrně zajímavá by byla nová strana pravděpodobně i pro nevoliče. 42 procent z lidí, kteří nebyli volit ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021, by zvažovalo volbu nové strany,“ vyplývá z šetření.

Průzkum probíhal během února na reprezentativním vzorku 1000 respondentů starších 18 let.