Platbám za zdravotní péči se v krizi nebrání někteří voliči Fialy ani Babiše

„Osm z deseti respondentů má pocit, že je ve zdravotnictví potřeba něco změnit. A to brzy, ne až za deset let,“ upozorňuje Robert Hejzák, předseda Národní asociace pacientských organizacích (NAPO).

V souhrnu zastupují tři miliony pacientů a loni mezi nimi zjišťovali, jak moc by byli ochotni začít si za péči připlácet, pokud by se zdravotní systém dostal do problémů, péče byla ohrožena a chyběli lékaři i zdravotní sestry, což podle expertů hrozí.

Překvapivě to nebylo většinou pacientů jednoznačně odmítnuto. Bez ohledu na to, jakou stranu podporují.

Záleží ale na tom, kolik peněz by to bylo a za jakou péči.

Platit za menší výkony do 1000 Kč by bylo zcela nebo spíše přijatelné pro 40 procent dotázaných. Hlavně pro voliče Spolu, Pirátů a Starostů. Spíš nepřijatelné by to bylo pro podporovatele ANO, Přísahy a Motoristů, SPD a Trikolóry a Stačilo!, nejsou ale kategoricky proti. Ukázal to průzkum, který si nechalo vypracovat NAPO a zapojilo se do něj 1027 pacientů.

Většina lidí podporuje i zvýšení poplatků na pohotovostech.

Čtenáři Novinek se v anketě, kde hlasovalo 34 071 lidí, jasně vyslovili pro zvýšení. Podpořilo to 75 procent z nich. Nyní platí lidé 90 Kč za návštěvu pohotovosti, internisté kvůli neužívání služby navrhují zvýšení až na 300 Kč.

Pokud bude ohrožena dostupnost péče, přicházelo by v úvahu pro pětinu dotázaných v průzkumu NAPO i zavedení ročního limitu pro platby z vlastní kapsy. Podobný model dnes funguje u doplatků za léky v lékárnách.

Bez ohledu na to, kdo bude sestavovat další vládu, ale mají lidé jasno v tom, co nechtějí – platit drahou péči nad 10 milionů korun ročně. Málokdo z těch, kteří život zachraňující léčbu potřebují, by na to bez zadlužení měl.

S čím naopak většinově souzní voliči všech stran, je odměňování za péči o vlastní zdraví. Tuto motivaci by v krizi podpořilo 70 procent dotázaných.

I zvýšení plateb na pojistném by v případě krize část voličů skousla. Třetina to podporuje.

Průzkum také naznačil, že lidé nejsou nakloněni změnám, které by se jich přímo dotkly. Hejzák při představení Platformy pro udržitelné zdravotnictví namítl, že je potřeba jen veřejnosti vysvětlit, proč jsou některé reformní kroky potřeba. A když se o to pokusili, vůle ke změnám byla vyšší.

Politici se ale do vysvětlování u svých voličů nehrnou. Připouštějí sice potřebu systémových změn, odvolávají se ale na to, že „musí být apolitická shoda“. Sami však vědí, že je obtížné jí docílit.

„Určité změny se ve zdravotnictví podařily a postupně dělají. Představovat si, že se politici skamarádí a udělají společnou reformu, je iluzorní,“ uvedl v diskuzi pořádané pacientskou asociací lidovecký poslanec a kandidát Spolu Tom Philipp.

Novinkám později k úvahám nad zavedením hranice, do které by si lidé péči platili ze svého, řekl: „Je to jedna z možností změn, které by mohly být, ale musela by na tom být celospolečenská shoda. A tu já dnes nevidím.“ Smysl vidí naopak v hledání efektivity uvnitř systému, roční rozpočet zdravotnictví přesahující 500 miliard korun pokládá za dostatečný.

Před dvěma lety řekl i premiér Petr Fiala (ODS), že ke zvyšování spoluúčasti pacientů na platbách ve zdravotnictví není vhodná doba. A připomněl, že zavedení poplatků v minulosti prohrálo ODS volby.

Proti připlácení si za péči je předseda SPD Tomio Okamura. „Návrh na zvýšení spoluúčasti a odvodů odmítám, jelikož Fialova vláda dala z našich peněz přes 232 miliard Ukrajincům a na Ukrajinu a plánuje se další růst výdajů na válku,“ řekl Novinkám. Domnívá se, že dostatek peněz na důchody a zdravotnictví lze získat přiškrcením peněz pro Ukrajinu.

Různí se i pohled na to, jak lidi motivovat k prevenci. Ve Sněmovně čeká na projednání zákon, který počítá s odměňováním pacientů za to, když chodí na preventivní prohlídky a screeningová vyšetření.

Není ale jisté, jestli projde. Opozice úpravu kritizuje. Podle poslance ANO Kamala Farhana je navržený model nefunkční. „A to nejen proto, že pojišťovny na to v současné situaci nebudou mít prostředky, ale především bych očekával, že budeme hledat cesty, jak zatraktivnit prevenci pro lidi, kteří na ni nyní nechodí,“ míní.

„Jako daleko podstatnější argument, než jsou bonusy, bych viděl zařídit den hrazeného volna ze zaměstnání v případě, že jej zaměstnanec využije na preventivní prohlídky,“ navrhuje.

Před hrozícím vyčerpáním finančních rezerv varují zdravotní pojišťovny i ekonomové stále naléhavěji. Zvlášť s výhledem na stárnutí silných populačních ročníků a vyšší potřebu péče.