Piráti mimo Sněmovnu? Nepomohla změna lídra, chybí program i lidé

„Je možné, že se Piráti do Sněmovny nedostanou. Jakmile se jednou dostanou pod pětiprocentní hranici, tak prolomili psychologickou bariéru a může se to ještě zhoršit, protože voliči nebudou riskovat, že jejich hlasy propadnou,“ řekl Novinkám politolog Josef Mlejnek.

Pouhých 4,8 procenta hlasů přisoudil Pirátům nejnovější volební průzkum agentury NMS Market Research. Ještě v lednu se preference strany pohybovaly kolem šesti procent, loni v létě se v průzkumu agentury Kantar drželi na devíti procentech.

„Já bych se určitě nebál, v žádném průzkumu od roku 2018 Piráti nikdy neměli pod pět procent,“ prohlásil pro iDNES na sobotním celostátním fóru Hřib, který byl zvolen volebním lídrem.

Preference padají Pirátům dlouhodobě, zejména od jejich odchodu z vlády kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení loni v září. Podle expertů nepomohla ani změna ve vedení strany, kdy dlouholetého předsedu Ivana Bartoše vystřídal pražský náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib.

„Myslím, že je to dáno tím, že většinu voličů přitáhl Ivan Bartoš a Zdeněk Hřib takovou osobní přitažlivost nemá. Na pirátské straně je vidět, co dělá charismatický lídr, a co se stane, když z nějakého důvodu odejde,“ míní Mlejnek.

Současné vedení strany tomu velkou váhu nepřikládá. Průzkumy jsou podle mluvčí Lucie Švehlíkové proměnlivé a zatížené statistickou chybou a v minulosti dokázali nepříznivé předpovědi při volbách překonat.

Poslanec Jakub Michálek je optimista, kampaň podle něj teprve začne. „Průzkumy skáčou asi o tři procentní body, nejde z nich dělat závěry,“ tvrdí. Předseda podle něj pracuje na tom, aby na kandidátky Pirátů ve všech krajích přivedl nové osobnosti, které se osvědčily mimo politiku.

Ze strany zní ale i nespokojenost. „Tento vývoj mě netěší, samozřejmě. Musíme zabrat. Jít mezi lidi a opět jim pomáhat řešit jejich problémy s bydlením, naslouchat jim a pomáhat hledat řešení,“ sdělila senátorka Adéla Šípová, která již oznámila, že do Sněmovny kandidovat nebude.

Politologové se shodují, že voliči přechází hlavně k hnutí STAN. Část nespokojených může ke Spolu nebo v krajním případě nevolit vůbec.

„Pokud do voleb s ničím nepřijdou, asi dosáhnou na finanční příspěvek, ale skončí mimo Sněmovnu. Český volič spíše zvolí někoho, kdo má šanci na úspěch. Pokud je provládní, vybere si mezi STAN a Spolu,“ očekává Malý.

Stranu podle něj poškozují i nesplněné sliby a nečitelnost programu. Hřib kupříkladu zpočátku odmítal roli volebního lídra, v sobotu na celostátním fóru k tomu nicméně mandát získal.

„Hřib sliboval, že přijde s ekonomickým programem a natáhne do strany experty. Nic z toho nevidíme. Z těch všech slibů nic není, žádná hmatatelná politika, žádný směr nebo nová vlna. Je to personální obměna a partyzánství na Twitteru a na Instagramu, jakási influencerská bitva mezi Zdeňkem Hřibem a Filipem Turkem a nyní i ministrem Pavlem Blažkem,“ zhodnotil Malý.

Do Turka se Hřib na sítích strefil kvůli jeho fotografii se zdviženou pravicí. Blažka zase označil za někoho, s kým by do vlády Piráti už nešli a naznačil jeho údajné spojení s bytovou kauzu v Brně, což mu ministr stejnou mincí oplatil a odkázal na blížící se soudní řízení v kauze Dozimetr z dob jeho primátorství.

Piráti naráží i na nedostatek osobností. Známé tváře, jako byl třeba bývalý europoslanec Marcel Kolaja nebo odbornice na problematiku závislostí Jana Michailidu, stranu se zvolením Hřiba opustili.