ODS se bojí o své lídry. Ve hře je výzva ke kroužkování

V ODS se proto vážně diskutuje, že tentokrát zkusí dát kroužkování zelenou. Již nyní někteří politici ODS v kuloárech – ale i veřejně – říkají, že změna přístupu je nevyhnutelná.

„Když se podívám na předchozí volby – vždy byla velká diskuze o kroužkování, následně dohoda o nekroužkování a dopadlo to tak, že někdo kroužkoval a někdo nekroužkoval. Je otázka, zda taková dohoda je funkční,“ potvrdila vnitrostranickou debatu místopředsedkyně strany Eva Decroix. Ona sama aspiruje na lídryni kandidátky Spolu v Kraji Vysočina, kroužkování podporuje.

„Naši voliči nejsou zvyklí kroužkovat, ostatní ano. Musíme je to naučit, a to kroužkovat i lídry. Na našich zádech jinak vyvezou kandidáti jiných stran,“ uvedl pro Novinky další z potenciálních lídrů ODS. Tím, že diskuze je zatím v plenkách, jméno zveřejňovat nechce.

Pravda je, že dle posledních průzkumů by se lidovci a TOP 09 do Sněmovny samostatně nedostali. Prosincový volební model agentury Median přisoudil TOP 09 4 procenta a lidovcům 2,5 procenta. Bez voličů menších koaličních partnerů se ale ODS začíná pravidelně ocitat až třetí na pásce za Starosty.

Vedle kroužků pro koaliční partnery se ale v ODS živě diskutuje i o tom, jak nejlépe kroužky svých lídrů koncentrovat, ideálně pro čelo kandidátky. „Aby se síla nerozmělnila,“ uvedl poslanec a lídr ODS v Libereckém kraji Petr Beitl. I on přiznává, že doporučení „nekroužkujte“ jednoduše nefunguje.

Že voliči ODS skutečně méně kroužkují, vychází i z dat politologů.

„Kroužkují v menší míře,“ potvrdil Novinkám Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci. Fenoménu kroužkování se věnuje dlouhodobě. „Aby voliči kroužkovali, musíte mít i kvalitní kandidáty či silné lokální lídry, a to v některých regionech ODS nemá,“ dodal.

Opatrný je proto v hodnocení, zda by voliči ODS výzvu skutečně vyslyšeli, a to i kdyby ji vyřkl sám premiér a předseda strany. „Například výzva minulých voleb „kroužkuj ženu“ byla vyslyšena v liberálním spektru,“ uvedl. Úspěch výzvy „kroužkuj od konce“ z roku 2010 pak připisuje tehdejší obecné nedůvěře v politiky a změnám legislativy. „Tehdy se voliči kroužkovat učili,“ dodal.

Politolog Aleš Michal z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy se oproti tomu domnívá, že výzva zafungovat může. „Pokud někdo z předních politiků ke kroužkování vyzve, je možné, že to straně v tomto ohledu pomůže,“ uvedl pro Novinky.

Dosud při sestavování kandidátek Spolu platilo, že potenciální skokani mají být vpředu a ke kroužkování se vyzývat nesmí.

V roce 2021 přesto do Sněmovny přeskákali celostátně neznámí kandidáti TOP 09 a lidovců, u kterých se takový úspěch nepředpokládal. Byli jimi například současní místopředsedové TOP 09 Matěj Ondřej Havel nebo Martina Ochodnická či lidovec Hayato Okamura.

Reakcí bylo, že v následujících volbách ODS donutila své koaliční partnery, aby své potenciální skokany stáhli či je vůbec na kandidátky nedávali.

Lidovci by se změně v pohledu na kroužkování nebránili, jejich voliči v tom patří k těm nejdisciplinovanějším a kroužkují spontánně, bez ohledu na mezistranické dohody.

„Vždy jsem říkal, že máme dát na kandidátky ty nejlepší osobnosti – a pak bychom neřešili, kdo koho přeskočí,“ řekl Novinkám šéf lidovců Marek Výborný.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na otázku neodpověděla.

Právě na aktivizaci voličů podpisem, který se má by se v ideálním případě mohl přetavit v kroužek, pak stojí aktuální kampaň Starostů. Jejich kandidáti momentálně sbírají podporu na ulicích, aby si vydobyli lepší místo na kandidátce.