Nerozhodnutí prvovoliči mají sílu pohnout s výsledky voleb

K volebním urnám letos přijdou poprvé silné populační ročníky z konce roku 2003 a z let 2004, 2005, 2006 a 2007. Celkově se jedná o zhruba 400 tisíc mladých lidí, kteří mohou při volební účasti 65 procent činit zhruba 5 procent voličů.

Jejich hlasy se rozptýlí mezi více stran. I tak ale může podle šéfa STEM Martina Buchtíka jejich volba rozhodnout výsledek například u strany, která by překročila pětiprocentní klauzuli pro vstup do Sněmovny jen těsně.

„Z našich robustních analýz vyplývá, že prvovoliči v tuto chvíli patří do skupiny, která je nejméně rozhodnutá, jestli vůbec půjde volit a koho,“ řekl Novinkám Buchtík.

Nedá se říci, že by mezi mladými dominovala jedna politická strana. Z dat analytika Kantaru Pavla Ranochy plyne, že asi 25 procent voličů ve věku 18 až 21 let by volilo hnutí ANO, s 23 procenty následuje Spolu, s 18 procenty Starostové, Piráti s 16 procenty, Motoristé s 9 procenty a SPD se 3 procenty.

Podobně vnímá rozložení sil i STEM. „Jestli nějaká strana dokáže sbírat nejmladší voliče, tak jsou to Starostové. Ale těžko si je dokážou udržet po celou dobu kampaně,“ upozornil Buchtík.

V rozhodování, koho volit, hraje u voličů největší roli jejich původ, ale i rodiče. „Vaše socioekonomické zázemí je silnější prediktor toho, co si myslíte, než váš věk,“ upozornil ředitel STEM.

Ranocha zdůraznil, že velký vliv má v rozhodování také vzdělání. „Velikánský rozdíl se ukazuje především mezi těmi, kdo maturitu mají, a těmi, kdo ne. Mladí bez maturity podstatně častěji preferují ANO – 32 procent –, 17 procent je to u lidí s maturitou, Motoristy preferuje 12 procent proti 4 procentům a SPD 4,5 procenta proti nule,“ řekl Novinkám Ranocha.

Mladí s maturitou zase častěji tíhnou ke Spolu (27 procent s maturitou, 20 bez maturity), Starostům (25 procent proti 14 procentům) a Pirátům (25 procent u lidí s maturitou versus 9 procent u lidí bez maturity).

„Motoristé jsou výlučně mužskou záležitostí. Mezi mladými muži mají podporu 14 procent, a u mužů bez maturity dokonce přes 20 procent, jsou těsně druzí za ANO, u žen se nenašla jediná respondentka, která by je volila,“ dodal Ranocha.

Odhadovaná volební účast mladých se výrazně neliší od celé populace, kde se očekává zhruba 60 procent. „Podle očekávání je vyšší u mladých s maturitou – 70 procent – než bez ní – 54 procent,“ dodal Ranocha.

Nejpodstatnějším tématem mezi mladými je bydlení. „Naopak oproti průměru je zcela očekávatelně tolik nezajímá zdravotnictví,“ dodal Buchtík.

Bydlení jako téma kampaně v posledních letech výrazně zesílilo. Za hlavní ho už označily i některé politické strany, jako například Piráti a SOCDEM, které letos hlásají „Bydlení je naše zbrojení“.

Do výsledků voleb by se mohla lehce promítnout i korespondenční volba. Dosud volilo ze zahraničí zhruba 20 tisíc voličů, po zavedení korespondenčního hlasování by se číslo mohlo zvednout podle ministerstva zahraničí na 80 tisíc. Doposud lidé volili na zastupitelských úřadech.