Kuba: Fiala nemá pro ODS strategii. To nás doběhne

To jsem fakt nemohl. Mimochodem nic takového jsem dlouho nezažil. Šlo o hlasování, které zahrnovalo i schválení pozic pro jednotlivé strany koalice na kandidátkách v krajích. Vyjednávání měl na starost Zbyněk Stanjura, který mě před pár měsíci informoval, že vzhledem k našemu silnému výsledku v krajských volbách na jihu budeme mít první tři kandidáty za ODS a pak budou následovat lidé z KDU-ČSL a TOP 09. To jsem předal k nám do regionu a v okresech to začali chystat.

Od té doby se mnou ale nikdo nekomunikoval. Nikdo. A najednou na výkonné radě Zbyněk Stanjura představil návrh kandidátky pro jižní Čechy. Totálně jiný. To jsem fakt nemohl podpořit.

Chápu, že při vyjednávání někde museli ustoupit, ale přišlo by mi normální, že mi aspoň někdo zavolá. Jsem jediný hejtman, který ODS zbyl, krajské volby jsme vyhráli s velkým náskokem, a přesto nikoho z vedení ani nenapadlo zavolat a říct: „Hele, potřebovali bychom ustoupit KDU-ČSL nebo TOP, myslíš, že by to u vás šlo?“

Navíc muselo být všem jasné, že když nebudu zrovna já hlasovat pro tenhle bod, někdo z výkonné rady to okamžitě pustí ven. Což se přesně stalo – hned druhý den ráno mi volali novináři a chtěli vědět, co mám proti Spolu.

Tohle je na delší debatu a ta diskuze se bohužel strašně zjednodušuje. Každá strana přece vzniká proto, aby mohla sama realizovat svůj program, vize a vidění světa. Když se strany spojí jen proto, že dopředu přiznávají, že nemůžou vyhrát samy, je to podle mě neúspěch, a ne něco super. Mně hlavně vadí, že ODS úplně rezignovala na to, že bychom měli umět vyhrávat volby sami. To přece byl vždycky princip férové politiky.

Já jsem chápal, že když se ODS v letech 2018 až 2021 nedařilo získat takovou podporu, aby mohla být hlavním soupeřem ANO, tak projekt Spolu byl způsob, jak mít šanci sestavit vládu. A to se podařilo a byl to racionální krok. Jen už nikdo nechtěl moc slyšet, že to vyšlo hlavně díky tomu, že přes milion hlasů propadlo. No a místo toho, aby se někdo zamyslel nad tím, jak s tím pracovat, tak se Petr Fiala, Zbyněk Stanjura a další vrhli do vlády pěti stran, které jsou často úplně nesourodé a mají zcela rozdílné představy o fungování státu. A úplně přestali řešit další strategii ODS. Jak má vyjít ODS z toho vládního angažmá a co dělat, abychom dokázali posílit.

U nás na jihu jsme v průběhu funkčního období dokázali oslovit nejen voliče KDU-ČSL i TOP 09, ale i ANO, a ve volbách jsme pak získali 47 procent, zatímco KDU-ČSL a TOP 09 se spojily, přibraly ještě další subjekt, a stejně nedosáhly ani na pět procent.

A tu strategii ve vedení ODS nikdo neměl. Vše je podřízené jen Spolu. Takže já nevidím problém v programu, ale v absenci strategie. A to nás po volbách doběhne. Spolu je projekt postavený jen na vítězství a vládu – ne na to, aby spolu tyto strany prohrály. Pokud to nastane, nebude to fungovat.

To není o programu. Upřímně, zkuste se na ulici zeptat lidí, jaké jsou rozdíly mezi programy ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů. Většina to nebude vědět. Lidé se rozhodují podle toho, co si se stranou spojují. Zahraničněpolitická orientace a základní ekonomický pohled na finance jsou klíčové, ale ty zrovna mají strany koalice dost podobné. Klíčové je, kdo stranu reprezentuje. Jestli jsou to uvěřitelní lídři, lidé, kterým voliči rozumějí, kteří se zajímají o jejich každodenní problémy a dokážou jim taky reálně pomoci a měnit ten program v realitu.

Piráti vzbudili v programu očekávání, jak vše zdigitalizují, a podívejte se na realitu. Umět program realizovat je jiná věc než ho napsat. Tahle dovednost mimochodem podle mě voličům u politiků víc a víc chybí.

Dnes je poptávka po silných lídrech, kteří dokáží vést společnost a taky normálně manažersky řídit stát, ne po precizních programech. Pořád řešíme tyhle detailní rozdíly v programech, aniž bychom se bavili o racionálních krocích, které přinesou lidem a firmám co nejlacinější energii, nebo o tom, jak opravdu zajistit, aby se stavělo a byly co nejdostupnější byty a aby to někdo reálně udělal.

Mám čím dál větší pocit, že přestává fungovat. Dnešní vedení je naprosto sžité s myšlenkou Spolu. A protože sedí ve vládě a ví, že bez Spolu by tam nesedělo, řeší hlavně tenhle projekt. Je to jejich strategie a nutno přiznat, že členská základna ODS jim ji na kongresu schválila. Všechno se už dnes podřizuje jen vládnímu projektu Spolu.

Například v Královéhradeckém kraji vedení dalo první místo TOP 09, takže tam vlastně buduje tvář TOP 09 a posiluje ji. Nikdo neřeší, že se to logicky projeví i v komunálních volbách za rok, a pak jim někdo z Prahy řekne, že to tam dělají blbě. Takže chápu, že to třeba Martinu Červíčkovi (bývalý hejtman a senátor za ODS – pozn. red.) vadí.

Do voleb je ještě nějaký čas a svět se teď opravdu rychle mění, to může hrát roli. Ale pokud se nestane nic opravdu zásadního, lidi budou volit podle toho, co je trápí tady doma, a tam už tolik prostoru na změnu není – hlavně proto, že jsme vládli.

Recept říkám pořád dokola, ale málokdo ho chce slyšet. Strana nebo politik na lidi působí dlouhodobě – nejen „v kampani“. Tím, co dělá, jaké zastává hodnoty, jestli mu lidi rozumí, jak plní, co slíbil. To je důležitější než kampaň pár týdnů před volbami. Kampaň je přece celé to období vládnutí.

Čtyři roky jste ve vládě a lidi si celou dobu dělají názor – buď dobrý, nebo špatný. Nemůžete pak najednou začít slibovat něco jiného, že bude všechno jinak a lepší. Proto je těžší jít do voleb z vládní pozice a je třeba celou tu dobu vlády o tom přemýšlet.

A navíc teda nemám rád antikampaně, na kterých teď Spolu fakt hodně jede. Já v kraji mluvím jen o tom, co chceme dělat a co děláme my, a ne o tom, jak špatný je ten nebo ten soupeř.

Já nekandiduji. Nebyl jsem ve Sněmovně a nikdo se mnou vládní kroky nekonzultoval, takže za ně teď těžko mohu mluvit. Myslím, že je správné, aby je v kampani obhajovali ti, kteří je realizovali – tedy hlavně ministři a poslanci.

V téhle rozvibrované době je zahraničněpolitická orientace země zvlášť pro většinu vzdělaných voličů středopravicových stran důležitá. To rozhodně. Nemyslím si ale, že by měla být jediným nosným tématem a že to na něm půjde utáhnout

Doufám, že Andrej Babiš ani hnutí ANO nehodlají zpochybňovat zahraniční politiku naší země. Patříme na Západ a na tom se nesmí nic změnit. Hodně by asi záleželo na tom, s kým by případně ANO tvořilo koalici.

Já si to tedy osobně neumím představit. Navíc jako minoritní partner. Ale to se pořád bavíme o stejném. Máme mít taková procenta, abychom my jako ODS byli těmi, kteří tvoří a skládají koalice. My na jihu Čech koalici s ANO nemáme, protože ji nepotřebujeme. Tady se každá strana, která má kolem pěti procent, vytahuje s kým půjde a s kým nepůjde. Chceme ochránit směřování ČR? Tak vyhrávejme volby.

Řada kroků Donalda Trumpa ukazuje, že mezinárodní řád, na který jsme byli desetiletí zvyklí, se opravdu může změnit. Mnoho jeho činů a výroků je nepříjemných, na druhou stranu nastavují Evropě zrcadlo. Svět není a nikdy nebude místo, kde se všichni mají rádi. Pokud chceme jako Evropa do budoucna hrát důležitou roli, budeme si ji muset vydobýt. A kroky prezidenta Trumpa by nás k tomu měli motivovat. Budeme muset být ekonomicky silní, silní v obraně. Nemůžeme se spoléhat na to, že nás budou ostatní automaticky pořád brát vážně.

Obranyschopnost republiky je klíčová. A vývoj nám ukazuje jak moc. Problém je, že to není politicky populární téma – nikdo nechce poslouchat řeči o hrozbách –, a peníze, které se na obranu utratí, se v dobách míru často zdají „nadbytečné“. Oceníte je, až když je skutečně potřeba se bránit, což zas nikdo nechce zažít. Takže nevděčné téma.

Ale je naprosto jasné, že se na toto téma ČR musí mnohem víc zaměřit. Na druhou stranu je také racionální si říct, kolik peněz a za co máme vynaložit a jestli jsme je schopni utratit za věci, které skutečně zvýší naši obranyschopnost. Nejde přece jen o procento HDP – všichni víme, že peníze se dají utratit účelně, a taky nesmyslně. Tady bych usiloval o maximální shodu vlády s opozicí.