Článek
Babiše preferenčním hlasem podpořilo na kandidátce hnutí ANO v Ústeckém kraji, kde se o přízeň voličů letos ucházel, celkem 38 277 voličů. To je o celých deset tisíc méně (48 645), než kolik mu lidé dali „kroužků” při minulém hlasování v roce 2017, kdy Babiš kandidoval ve středních Čechách.
Druhým nejúspěšnějším kandidátem letošního sněmovního klání pak je šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která se o podporu voličů ucházela jako jednička kandidátky koalice SPOLU v Praze. Lidé jí tu dali 49 074 preferenčních hlasů.
Kroužkovací zbraň. Podívejte se, jak lidé změnili koalicím plány
Na třetím místě co do počtu preferenčních hlasů pak skončil lídr ODS a kandidát vítězného SPOLU na premiéra Petr Fiala, kterého zakroužkovalo na kandidátce Jihomoravského kraje 38 515 voličů.
| K čemu jsou preferenční hlasy |
| Každý volič může při sněmovních volbách udělit až čtyři preferenční hlasy (zakroužkováním příslušného kandidáta na kandidátní listině zvolené strany). |
| Pokud kandidát získá alespoň 5 % preferenčních hlasů, automaticky se posouvá na čelo kandidátky bez ohledu na to, na kterém místě původně kandidoval. |
Díky preferenčním hlasům se ve Sněmovně sejdou nově dva bratři Okamurové. Dosavadní místopředseda Sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura se bude v jednacím sále setkávat s Hayatem Okamurou (KDU-ČSL), kterého na kandidátce koalice SPOLU vyslalo do Sněmovny z 15. místa víc než 24 000 kroužků na volebních lístcích.
Piráti jsou v šoku. Výměna Bartoše jim ale neprospěje, míní politolog
Pražská lídryně ČSSD a ministryně práce Jana Maláčová obdržela 25,6 procenta preferenčních hlasů, což bylo v absolutním čísle zhruba podle předběžných čísel kolem 6400 hlasů. V pořadí podle procent byla na osmém místě s 25,6 procenta.
Pražská dvojka ČSSD a bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický dostal přes 3000 hlasů, což bylo kolem 12,4 procenta. Předseda ČSSD Jan Hamáček dostal ve Středočeském kraji po sečtení všech okrsků 4843 hlasů, což je 15,01 procenta.
Rekordní kroužkovací volby
Právo preferenčních hlasů letos voliči ve sněmovních volbách využívali v dosud nebývalé míře. Mimo jiné takzvané kroužkování způsobilo markantní úspěch kandidátů Starostů a nezávislých na koaliční kandidátce SPOLU. Ti z celkových 37 33 křesel v Poslanecké sněmovně.
Naopak Piráti, kteří dlouho platili za silnější z koaličního týmu, získali kvůli masivnímu kroužkování starostenských kandidátů pouze čtyři křesla.