Korespondenční volba na podzim poprvé na scéně. MZV připravilo informační kampaň

V zahraničí podle odhadů ministerstva zahraničí dlouhodobě pobývá více než 600 tisíc Čechů, přičemž k volbám by mohlo podle odhadů dorazit až 80 tisíc lidí. Doposud to bylo tak, že pokud chtěli volit, museli kvůli tomu na zastupitelský úřad, což například v Austrálii či Kanadě mohlo znamenat mnohahodinovou cestu.

V podzimních parlamentních volbách, které by se měly konat v druhé polovině září (prezident Petr Pavel zatím přesný termín nevyhlásil), historicky poprvé dostanou čeští občané možnost si takovou cestu ušetřit a svůj hlas za dodržení zákonných podmínek poslat poštou.

Ministerstvo zahraničí proto zveřejnilo na začátku ledna na svém webu návod, v němž se uvádí, co, kdy a kde splnit, aby byl hlas zaslaný poštou platný.

„Korespondenční volba byla dlouhodobě nejzmiňovanějším přáním českých krajanů v zahraničí, tudíž informování o jejích podmínkách ve spolupráci s ministerstvem vnitra věnujeme náležitou pozornost,“ přiblížila Novinkám mluvčí resortu Mariana Wernerová s tím, že s postupem času bude informací přibývat a kampaň se přelije i na sociální sítě.

Novum je, že volit poštou budou moci v parlamentních a prezidentských volbách čeští občané zdržující se dlouhodobě v zahraničí nebo také studenti na programu Erasmus nebo jiných dlouhodobých pobytech. Ti musí požádat u zastupitelského úřadu o zapsání do zvláštního seznamu voličů. Ti, co se zapíší na seznam, nebudou moci již volit osobně na ambasádě. Volit takto nemohou ani Češi, kteří se v době konání voleb nacházejí na zahraniční dovolené.

Korespondenční volbu schválila hlasy vládní koalice Poslanecká sněmovna vloni na jaře, následně prošla i Senátem a v létě ji podepsal prezident Petr Pavel. Proti zavedení možnosti volby poštou pro krajany žijící mimo Česko se tvrdě stavěla opoziční hnutí ANO a SPD. Opozice tehdy argumentovala například možným ohrožením demokracie, ale taktéž hovořila o účelovosti ze strany vládní koalice. Například šéf ANO Andrej Babiš kritizoval vládu, že si prosazením korespondenčního hlasování chce zajistit lepší volební výsledky, protože v zahraničí mají větší podporu spíše vládní strany a opozice tam příliš v minulosti nebodovala.

To, že by kampaň vznikla s účelem mobilizovat voliče, kteří by koalici mohli pomoci dohnat procenta, Wernerová odmítla. Podle ní ministerstvo plní povinnost vyplývající ze zákona o zahraniční službě. „Ten jasně stanoví, že prostřednictvím zastupitelských úřadů musíme informovat voliče o konání voleb a podmínkách výkonu volebního práva,“ dodala.

Podobně hovoří i Novinkami oslovený politolog Michael Drašar z Univerzity Karlovy, jenž zmíněnou informační kampaň považuje za logický a nezbytný krok. „Myslím si, že vzhledem k tomu, že je to úplně nový prvek, který se týká voleb nejen do Poslanecké sněmovny, tak vytvářet nějakou webovou stránku nebo nějakou informační kampaň je velice příhodné. Někdo ty voliče musí seznámit s tím, jak postupovat, aby mohli v pořádku odvolit,“ míní expert.

Podle něj sice více voličů v zahraničí spíše tíhne k vládním stranám, ale nepředpokládá, že by to mohlo nějak výrazněji ovlivnit výsledky voleb. V průzkumech napříč agenturami dlouhodobě s výrazným náskokem vede hnutí ANO.

„Dá se předpokládat, že zahraniční voliči jsou především voliči vládních stran, koalice Spolu, Pirátů, STAN. Domnívám se, že jim to nějaké procento navíc přinést může, ale nemyslím si, že by to bylo něco, co by mohlo nějak zvrátit výsledek voleb. Těch voličů není tolik, aby to dokázali překlopit,“ doplnil Drašar.

V případě korespondenční volby nejde o první informační kampaň za fungování vlády premiéra Petra Fialy (ODS). V minulosti kabinet rozjel například „Deštník proti drahotě“, v níž informoval Čechy o možnostech podpory ze strany státu. Ministerstvo vnitra pak vedlo plakátovací kampaň vysvětlující kroky vlády. Tyto kampaně vyšly na desítky milionů korun.

Ministerstvo zahraničí s žádnými vysokými náklady na kampaň nepočítá, jelikož ji dělá svépomocí. „Veškeré informování o korespondenční volbě je součástí stávajících personálních i rozpočtových kapacit MZV,“ přiblížila Wernerová.

Poštovní hlasování je samozřejmostí v drtivé většině členských zemí EU.