Konec ČT 1 a ČT 2? Česká televize a rozhlas se mohou po volbách od základu proměnit

„Jeden z prvních zákonů, které prosadíme, bude sloučení České televize a Českého rozhlasu. Chceme, aby bylo vysílání ČT a Českého rozhlasu financováno ze státního rozpočtu. Aby se reformovaly v instituce, které budou velikostí a kvalitou odpovídat požadavkům diváků a posluchačů a ekonomické realitě České republiky,“ řekl ve středu Babiš při jednání poslanců o zvýšení koncesionářských poplatků.

Podle předsedy mediálního výboru Patrika Nachera (ANO) by měla mít instituce méně televizních kanálů, zrušil by ČT 1 a ČT 2, i rozhlasových stanic.

Vládní návrh projednávaný nyní opět ve sněmovně předpokládá zvýšení koncesionářského poplatku v případě České televize o 15 korun na 150 měsíčně a u rozhlasu o 10 korun na 55 korun měsíčně.

Podle ANO není ke zdražování poplatků důvod, místo toho by měly instituce nakládat s penězi úsporněji. V budoucnosti by proto chtělo prosadit, aby hospodaření České televize i rozhlasu kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

I sloučení institucí podle Babiše přinese značnou úsporu. ANO předpokládá, že by se ušetřilo za platy vedení, radních, podpůrného aparátu, ale i za síť zahraničních zpravodajů.

Pokud ANO v září volby do Sněmovny vyhraje a sestaví příští vládu, začne podle Nachera s analýzou, co by mělo splňovat médium veřejné služby. Její součástí by měla být i odpověď na otázku, zda by mělo provozovat například vlastní zpravodajský web.

Nacher zastává názor, že by se počet programů České televize i rozhlasu mohl značně snížit. Televize by mohla dál provozovat zpravodajský kanál ČT 24, dětský kanál Déčko a ČT Sport. „Ostatní stanice jsou navíc,“ řekl Nacher. Nabídku, jakou má ČT 1 a ČT 2, podle něj totiž už plně pokrývají komerční stanice. Rozhlas by pak podle Nachera neměl dál provozovat všech 26 stanic. Instituce by se sloučily a přestěhovaly do jednoho prostoru.

Po konsolidaci nákladů by se pak podle Nachera mělo vyčíslit, kolik na provoz média veřejné služby potřebují, a částku následně začlenit do rozpočtu. Znamenalo by to, že by každoročně o sumě peněz pro média rozhodovala v rámci sestavování rozpočtu vláda a Sněmovna, případně by se pro to nastavil nějaký „automat“. To však podle Nachera neznamená, že by média kvůli tomu šla vládním stranám „na ruku“.

„Že by napojení České televize na státní rozpočet znamenalo, že by začala být provládní, je falešný argument. Je provládní dneska. Naprosto jednoznačně. Na objektivitu už si ani nehraje,“ myslí si Nacher.

Zdůraznil, že financování veřejnoprávních médií z rozpočtu je pro země Evropské unie běžné. Má to tak 17 zemí z 28.

Hnutí SPD, které se Babišovi jako vládní partner nabízí, má s Českou televizí stejné plány jako ANO. „Okopírovali naše návrhy. Říkám to tu léta,“ řekl Novinkám předseda SPD Tomio Okamura.

Pro Motoristy, s nimiž ANO sedí v evropské frakci Patrioti a kteří mají dle průzkumů šanci získat po volbách mandáty ve Sněmovně, není budoucnost veřejnoprávních médií volební téma. „Ale nevadilo by mi, pokud by Česká televize a rozhlas byly placeny z rozpočtu,“ řekl Novinkám předseda Motoristů Petr Macinka. Proti se nestaví ani v případě slučování institucí. „Myslím, že mohou fungovat zvlášť, jako dosud. Ale nemyslím, že by došlo k poškození médií, pokud by se udělala systémová změna a sloučily se,“ dodal.

Hnutí Stačilo!, které se pohybuje v průzkumech okolo pětiprocentní hranice, by chtělo veřejnoprávní média „zestátnit“. Předseda přípravného výboru Stačilo! Daniel Sterzik na mítinku s voliči na Znojemsku sdělil, že Česká televize by se následně měla „zmarginalizovat a zlikvidovat“.

Pozornost by fungování médií po volbách rády věnovaly i vládní strany. „Jsem bytostně přesvědčený, že veřejnoprávní média musí hledat úspory v provozu. Ale klíčové pro společnost je, aby byly zachované veřejnoprávní standardy. Výkřiky opozice nás vedou na slovenskou a maďarskou cestu, to nemá s veřejnoprávností nic společného,“ řekl Novinkám předseda lidovců Marek Výborný. „Jestli se v něčem shodneme se současnou opozicí, tak je třeba kontrola hospodaření Nejvyšším kontrolním úřadem,“ dodal.

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy chybí nová definice veřejnoprávního média. Na financování by však po prosazení vyšších koncesionářských poplatků nic neměnil.