K premiérskému křeslu by Havlíčkovi mohl pomoci prezident

Že by se kvůli vzniku vlády mohl vzdát postu premiéra, připustil nedávno sám Babiš.

„Pokud by se nám povedlo mít jednobarevnou vládu za podpory stran, které se dostanou do Sněmovny a nechtějí být ve vládě, tak hlavním kandidátem na premiéra jsem já. Pokud by musela vzniknout koalice, ve které by řekli, že Babiše nechtějí, jsem připravený na to, aby hnutí bylo ve vládě i beze mě,“ prohlásil v rozhovoru pro CNN Prima News.

Dva kandidáty na předsedu vlády si tak ANO podrží zřejmě až do voleb. „Naším prvořadým úkolem je zvítězit ve volbách. Mým osobním úkolem je zvládnout řízení stínové vlády, pan Babiš se soustředí na regiony a řízení hnutí ANO, paní Schillerová na práci v parlamentu. Teprve po volbách, pokud vyhrajeme, se rozhodne, kdo bude mít větší šanci stát se předsedou vlády,“ řekl Novinkám Havlíček.

ANO by tím mohlo dát širší výběr hlavě státu, která má po volbách pravomoc vybrat ze zvolené politické reprezentace nejvhodnějšího kandidáta na premiéra a pověřit jej sestavením vlády. Obvykle se jedná o předsedu vítězné strany, nicméně prezident může vybrat i někoho jiného.

Dbát však musí na to, aby jím vybraný politik měl šanci vládu sestavit. „Pokud si chce pan prezident počínat ústavověrně, vybere někoho, kdo má největší šanci sestavit vládu, která získá důvěru Poslanecké sněmovny. Jestli to bude osoba, kterou mu předem označí zvolené politické strany, nebo to nebude osoba, kterou mu označí politické strany, to je věc ústavní praxe,“ řekl Novinkám poradce Petra Pavla a ústavní právník Jan Kysela.

Hlava státu však musí jednat opatrně. Ústava jí dává totiž jen dva pokusy vybrat nového premiéra. Třetí pokus má předseda Sněmovny.

„Pokud prezident pověří sestavením vlády předsedu strany, která získá ve Sněmovně menšinu, a ostatní strany dají najevo, že se s ním nebudou bavit, tak si prezident vystřílel první pokus a musí přikročit k druhému pokusu,“ popsal Kysela.

Babiš má dlouhodobě špatné vztahy s politiky z ODS, TOP 09, KDU-ČSL i STAN. Se stranami současné vlády ANO jako s možnými koaličními partnery ani nepočítá.

„Nedovedeme si představit, že bychom s takovými stranami vládli. To bychom popřeli sami sebe,“ řekl Novinkám Havlíček. Odmítavě se vůči ANO vyjádřily i vládní strany, které se shodly, že osoba premiéra na nechuti dohodnout se s hnutím nemění nic.

ANO naopak připouští vládu s Motoristy, kterým některé průzkumy dávaly šanci získat ve Sněmovně mandáty. Motoristé by ANO do toho, kdo by za něj měl být nominován na předsedu vlády, nemluvili.

„Jakkoliv je každý z nich logicky trochu jiný, oba dva by mohli být dobrou zárukou výkonné pravicové vlády ANO a Motoristů,“ řekl Novinkám k Havlíčkovi a Babišovi předseda Motoristů Petr Macinka.

Ani hnutí SPD, které by mělo zájem sedět s ANO ve vládě, si vybírat mezi Havlíčkem a Babišem nehodlá. „To je na hnutí ANO, koho si navrhnou a s kým počítají na jednotlivé resorty,“ řekl Novinkám předseda SPD Tomio Okamura.

Trojlístek možných koaličních partnerů uzavírá hnutí Stačilo!, které povede do voleb komunistka Kateřina Konečná. Řadě členů hnutí ANO se však komunisté protiví a Stačilo! by tak ANO zřejmě požádalo jen o podporu jeho menšinové vlády.

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Karlovy univerzity se domnívá, že kandidatura Havlíčka i Babiše je jen předvolební taktika ANO.

„Andrej Babiš opakovaně vypouštěl balonky o tom, zda bude či nebude vůbec kandidovat a napínal veřejnost. Bylo tomu tak u sněmovních voleb i těch prezidentských. Přináší to publicitu a odklání to pozornost jinam,“ řekl Novinkám.

„Osoba Karla Havlíčka může vedle koaličního potenciálu přinášet i to, že je přijatelnější pro západoevropské partnery a diplomaty. Vsadím se ale, že pokud bude po sněmovních volbách vládnout hnutí ANO, bude premiérem Andrej Babiš. Jeho vnitřní nastavení vyžaduje exekutivní roli. Není typ člověka, který by jen věci řešil z pozadí,“ uzavřel.