Článek
„V případě Spolu jde o klasickou volební koalici. Je to něco, co už mají ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vyzkoušené, stejně postupovaly už v roce 2021,“ uvedl Lubomír Kopeček, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
„Dvěma menším stranám to zaručuje, že budou mít parlamentní zastoupení,“ dodal. Koalice rovněž posiluje roli ODS jakožto hlavy uskupení, které je předním vyzyvatelem hnutí ANO.
Protože jde o koalici tří stran, platí pro ni vyšší uzavírací klauzule. Pro vstup do Sněmovny nestačí získat pět procent všech hlasů, musí jich obdržet alespoň jedenáct. Předvolební koalice má však i své výhody, například u financí, které dostává od státu na svoji činnost.
„U koalic zákon počítá s tím, že si mezi sebou strany rozdělení peněz smluvně upraví. Ministerstvo financí pak dle této dohody posílá peníze přímo jednotlivým stranám,“ uvedl Jan Outlý z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Podle ustálené praxe pak mohou jednotlivé strany předvolební koalice ustavit své poslanecké kluby. Vlastní klub tak nyní má ODS, TOP 09 i KDU-ČSL a stejná situace pravděpodobně nastane i po příštích volbách. Kluby mají nárok na finanční příspěvek, zároveň jejich předsedové získají přednostní právo. Mají tak ve Sněmovně slovo, kdykoliv o to požádají.
Silnější bere
Jiná je situace u spojenectví SPD, Trikolóry, Svobodných a PRO. Jejich zástupci už dopředu oznámili, že po volbách budou sedět v jednom poslaneckém klubu. „Není to klasická volební koalice, ale případ, kdy jedna strana vezme na kandidátku zástupce těch menších,“ popsal Kopeček. Protože nejde o koalici, ale fakticky kandidátku jedné strany SPD, stačí takové kandidátce ke vstupu do Sněmovny překonat pětiprocentní hranici.
„Je to účelové, ale v českých poměrech poměrně běžné. Když se dívám jinde po Evropě, hodně záleží na tom, jak vypadá volební systém, kde mají jakou uzavírací klauzuli. Naše pětiprocentní patří k těm vyšším,“ dodal Kopeček. Díky tomuto spojenectví bude mít SPD větší jistotu, že se její zástupci do Sněmovny dostanou. Na její kandidátce se pak mohou do dolní komory podívat i představitelé zbývajících stran. Má to však i své nevýhody.
„U kandidatury s podporou inkasuje příspěvky jen strana, která listinu registrovala. Partnerským stranám může darovat maximálně tři miliony korun ročně,“ přiblížil Outlý. Peníze tak bude inkasovat SPD.
Nejsložitější je podle Kopečka projekt Stačilo!. „Kandidující strany se rozhodly, že vytvoří úplně nový subjekt. To se úspěšně v českých poměrech stalo naposledy v roce 1992, kdy takto vznikla Liberálně sociální unie,“ vysvětlil. Na kandidátce Stačilo! budou zástupci komunistů, ČSNS a SD–SN.
„Nabízíte něco, co nevypadá jako komunistická strana. Díky tomu to může přitáhnout širší spektrum voličů, než by přitáhla komunistická strana,“ popsal Kopeček. Protože jde fakticky o kandidátku jednoho hnutí, opět postačí pětiprocentní zisk. A také v tomto případě platí, že peníze poputují tomu, kdo kandidátku zaregistroval, tedy Stačilo!.
„Podoba, jakou zvolili, dává logiku, ale v určitém ohledu je strašně riziková. Není jasné, jaký bude po volbách formální vztah mezi KSČM a Stačilo!, může to být problém,“ uvedl Kopeček.
Byť je jednou z hlavních tváří Stačilo! předsedkyně komunistů Kateřina Konečná, v samotných strukturách nového hnutí není a jako členka KSČM ani být nemůže, protože nelze být současně členem dvou stran či hnutí. Po volbách tak bude podle Kopečka zajímavé sledovat, jak a ke komu budou zákonodárci Stačilo! loajální. Předsedou hnutí je totiž Daniel Sterzik působící pod pseudonymem Vidlák.