Jak strany hodlají pomoci rodičům na pracovním trhu? Moc ne, vyplývá z volebních programů

Rodinná politika v Česku je v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi nadprůměrně financována, míří na ni  3 procenta HDP. Přitom třetina těchto výdajů (1 procento HDP) je vynaložena na daňové úlevy. Naopak na podporu ekonomické aktivity rodin jde u nás peněz výrazně méně.

„Podíl výdajů na služby pro rodiny (školky, dětské skupiny) je v mezinárodním kontextu naopak velmi nízký,“ upozorňují autoři studie.

Konkrétně jsou rodiny nepřímo podporovány prostřednictvím slevy na dítě a slevy na nepracujícího partnera. Druhá z těchto slev zvyšuje čistý příjem domácnosti ve chvíli, kdy jeden z partnerů zůstává doma s dítětem. Toho však často trestá v momentu, kdy se chce vrátit do práce. „Rodina v důsledku této slevy přichází o peníze v okamžiku, když se pečující rodič, obvykle matka, snaží vrátit na trh práce,“ stojí ve studii.

Dalším úskalím české rodinné politiky je dlouhodobě nedostatečná nabídka částečných a flexibilních pracovních úvazků. Ta podle autorů dále omezuje možnosti slaďování pracovního života a rodičovství.

Kombinace těchto dvou faktorů má dopady na zaměstnanost žen-matek, zejména vysokoškolsky vzdělaných. „Matky odkládají návrat na trh práce na pozdější dobu, kdy dítě věkově získá prioritu na umístění ve školce a kdy už rodiče nemají nárok na rodičovský příspěvek a udržení místa zaměstnavatelem,“ vysvětlují autoři.

Pro matky tak podle Pertolda a Ostrého mateřství velmi často představuje stopku v dalším kariérním růstu. Vede také k propadu v postavení na trhu práce, což má ekonomické dopady na celou rodinu. Česko má nejvyšší propad míry zaměstnanosti v důsledku mateřství a rodičovství v EU.

„Nejvyšší genderový rozdíl v hodinových výdělcích (až 30 % v neprospěch žen) je u vysokoškolsky vzdělaných ve věku 35–50 let, tedy v období po návratu z rodičovské,“ doplnili autoři.

Nedostatečné nabídce služeb pro rodiny s dětmi se politické strany ve svých programech věnují. „Všechny strany deklarují podporu předškolní péče. To je významná změna oproti předchozím volbám v roce 2017, kdy řada stran toto téma pominula,“ připomněli autoři.

I tento bod s sebou však nese jedno úskalí: „Přestože všechny strany slibují posílit kapacity školek nebo dětských skupin, žádná neřeší podrobnosti financování ani udržitelnost stávajícího systému dětských skupin. Ty momentálně trpí značnou nejistotou, a to jak legislativní, tak finanční.“

„Z politických programů však lze vyčíst, že již byla dosažena široká společenská shoda na nutnosti,“ uzavřeli autoři toto téma.

Naprostá většina stran kromě toho navrhuje dále zvyšovat daňové úlevy pro rodiny, na kterých už teď systém do značné míry stojí. „Návrhy stran na zvýšení daňových slev až na výjimky cílí na prvního vydělávajícího v rodině, tedy dominantně na muže. Jsou to totiž převážně ženy, které zůstávají na rodičovské a muž má hlavní zdanitelný příjem rodiny, z kterého si daňové slevy uplatňuje,“ zopakovali autoři hlavní problém aktuálního systému.

„Přesto lze zaznamenat jistý posun oproti programům pro volby v roce 2017. V současných programech většiny stran najdeme daňovou podporu částečných a flexibilních úvazků, což má potenciál zlepšení pozice druhého vydělávajícího na trhu práce. Vyzdvihnout lze nápad Spolu daňově zvýhodnit matky při návratu do práce. Bohužel však není jasné, jak by měl být tento nápad legislativně realizován,“ dodali Pertold a Ostrý k tomuto tématu.

Jedním ze zásadních témat zejména pro mladé rodiny je zhoršující se dostupnost bydlení „Problém dostupnosti bydlení pro rodiny s dětmi v programech nahrazuje podpora půjček. Půjčky však nepředstavují podporu pro chudší rodiny, ještě více by zvýšily poptávku po bydlení, ale dostupnost bydlení by nevyřešily,“ všímají si autoři.

„Dlužno dodat, že akcent volebních programů na dostupné bydlení pro rodiny s dětmi zůstal slabý navzdory velmi výraznému růstu cen bydlení od voleb v roce 2017,“ konstatuje studie.

Autory také zaujal návrh ČSSD na zvýšení porodného. To by podle jejich odhadu zvýšilo výdaje státního rozpočtu o 1,5 miliardy korun ročně. „ČSSD také navrhuje sloučení dávek rodičovské a mateřské s tím, že by se nová dávka více podobala současné peněžité pomoci v mateřství. Tento nový režim by ovšem byl pravděpodobně mnohem nákladnější,“ dodali.

Výdaje na rodičovský příspěvek vycházejí zhruba na 32 miliard korun. „V důsledku této změny (při zachování délky čerpání) by se výdaje ještě výrazně zvýšily,“ počítají autoři.