Daňové nápady stran? To hlavní programy vůbec neřeší, vadí ekonomům

Novinky v předvolebním seriálu přinášejí přehledný souhrn postojů kandidujících politických subjektů deklarovaný v jejich programech. V prvním díle jsme se podívali na hlavní programové priority v oblasti daní a rozpočtové politiky. Ekonomové oslovení Novinkami nyní reagují na to, jak se strany s touto oblastí popasovaly.

„Ačkoliv je již dlouho zřejmé, že se pandemická krize nejvíce podepsala na nízkopříjmových skupinách, daňové návrhy volebních programů politických stran tuhle realitu reflektují jen minimálně,“ uvedla na dotaz Novinek výzkumná pracovnice RAND Europe Linda Kunertová.

„Všechno je víceméně při starém. Velké politické subjekty za účelem maximalizace volebního zisku konvergují ke středu. Jednotlivé strany pak spolu soutěží i skrze politické programy, které ujišťují voliče, že jim nikdo nedá víc, než jim oni mohou slíbit. Dělají to všichni,“ konstatoval hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka.

„Přitom by většina stran většinu bodů svých programů nezvládla prosadit ani při stoprocentním zisku hlasů v následujících dvou volebních obdobích. Proč tedy plané sliby? Na voliče to platí. No a ti, kteří to prokouknou, si stejně budou muset ve výsledku někoho vybrat, či nevolit,“ dodal Peterka.

Jedním z velkých témat letošních voleb je udržitelnost veřejných financí. „Toho lze dosáhnout buď snížením výdajů státu, či zvýšením daní. Pokud to strany myslí vážně, tak bude třeba sáhnout k obojímu. Politické strany ve svých programech zamlčují alespoň jeden z těchto způsobů. Populisté, i ti největší, zamlčují oba,“ upřesnil Peterka.

„Všechno ale spíše nasvědčuje tomu, že politici o vyrovnaný rozpočet v zásadě neusilují. Zkuste voličům vysvětlit zmrazení důchodů a platů státních zaměstnanců. Vysvětlete voličům výrazné zvýšení daní a omezení investic do infrastruktury státu,“ domnívá se Peterka.

Také si všímá, že jedním z témat jednotlivých programů je i navyšování příspěvků a mezd učitelů, policistů, hasičů, odborníků ve státní správě. „Tito lidé také chodí k volbám. Programem o zmrazení výdajů státu je ale s nejvyšší pravděpodobností politické subjekty neosloví,“ uvedl.

„Pokud situaci přitáhneme za vlasy, tak vidíme, že téměř polovina voličů ve volbách hlasuje o výši svého měsíčního příjmu. Ideály jdou pak kolikrát stranou a hlas získá, kdo nabídne nejvíc. Politické subjekty to jednoduše vědí,“ uzavřel Peterka.

Ekonom Libor Dušek, který je vedoucím katedry národního hospodářství na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, se domnívá, že politické programy by v oblasti rozpočtu a daní měly reflektovat problémy českého daňového systému.

„Problematické je velmi vysoké zdanění práce, zejména přes sociální a zdravotní pojištění. Současný systém je navíc do jisté míry progresivní, ale jen do určité výše příjmů. U nejbohatších poplatníků, zhruba od čtyřnásobku průměrné mzdy, se daně jako procento příjmů s rostoucím příjmem snižují,“ nastínil Dušek. Podle něj je to dáno stropy na sociální pojištění a vyšším zastoupením příjmů z živnosti a kapitálu, které jsou zdaněny méně než práce.

„Problém představuje také řada výjimek, slev, rozdílných sazeb a tak dále. Řada specifických zdrojů příjmů je zdaněna jen mírně či vůbec. To vybízí k daňové optimalizaci a nevyhnutelně vede k vysokým daním – k vysokému DPH a vysokému zdanění práce,“ dodal Dušek.

„Nízké jsou ekologické daně a spíše symbolická daň z nemovitostí, která je jednou z ekonomicky nejefektivnějších. Vyšší využití těchto daní by umožnilo snížit DPH a zdanění práce,“ domnívá se Dušek.

„Program ANO působí, že si jeho tvůrci nejsou vědomi ani výše uvedených problémů, ani soudobé ekonomie. Při hodnocení programu navíc nelze oddělit slibované změny s reálnými výsledky po sedmi letech strany v čele ministerstva financí,“ konstatoval Dušek.

Podobným způsobem hodnotí i program Spolu. „Většina hlavních problémů systému z pohledu programu Spolu neexistuje, nejsou ani vzdáleně řešeny. Program je svázán ideologickou pozicí nezvyšovat daně. Ta pak vede k tomu, že skoro všechny konkrétní návrhy mají formu zvýhodněných sazeb, štědřejších slev a podobných úlev, které daňový systém ještě více zkomplikují,“ upřesnil Dušek.

Oběma uskupením vyčítá „prakticky nulovou snahu o zelenější daně a úpravu daňové progrese“ a podíl na zrušení superhrubé mzdy. „Z něj nejvíce benefitovali zaměstnanci s vyššími příjmy a oproti deklarovanému záměru nepomohlo restartu ekonomiky, naopak spíše přiživilo inflaci, podepsalo se zejména na zvýšení cen nemovitostí,“ argumentuje Dušek.

Absenci ekologické dimenze programu u většiny stran kritizuje také Kunertová. „Prakticky žádný prostor pak není dán zdanění týkajícímu se ekologie a změny klimatu, přestože se jedná o jedno z nejnaléhavějších témat současnosti,“ uvedla.

„V porovnání s daňovými programy stran v sousedním Německu, které půjde k urnám jen o dva týdny dříve a kde téma klimatu a sociální rovnosti plní přední stránky volebních letáků, je vidět, že se česká politická debata odehrává ve vakuu,“ dodala Kunertová.

Z jiného úhlu program ANO kritizuje hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň. „Žádná změna od prapůvodního volebního programu, který přivedl ANO k moci: ničím neověřená hypotéza o pečených holubech do úst létajících, že stát přichází o zásadní peníze tím, že nevybírá 100 procent daní,“ sdělil Novinkám.

„Tvůrci programu se domnívají, že tu jsou nějaké zdroje zdarma, že stát bude moci více rozdávat, aniž by více danil či zadlužoval. Sto procent však nevybírá žádný stát, neboť se to absolutně nevyplatí. Většinu daní vybere stát levně. Ale každé dohledání dalších daňových příjmů stojí v konečném důsledku více, než se vybere. Stát si tak za dvacet korun koupí deset korun extra příjmů. Špatná investice,“ zdůraznil Bartoň.

Podle Bartoně by přitom zjednodušení systému a rušení výjimek, které ANO slibuje, byly chvályhodné. „Nicméně slavná kauza s třemi daňovými sazbami za hospodské pivo ukazuje, že reálná politika šla směrem opačným,“ připomněl.

Velmi negativně potom Bartoň vnímá slib ANO vybudovat národní rozvojové banky na podporu podnikatelů, živnostníků a startupů. „Absolutně špatně. Stát by měl být poslední, kdo by měl provozovat banku. Protože to neumí,“ zhrozil se ekonom.

U programu Spolu Bartoň kvituje návrh na snížení daňové sazby na výstavbu. „To je politika mířící na skutečný zdroj problému drahých bytů. Vzhledem k tomu, jak může pomoci lidem dychtícím po vlastním bydlení, bude daňový náklad sníženého výnosu DPH ze stavění celkem triviální. Za deset korun si koupíme dvacet korun. Rozumné řešení,“ doplnil.

Pozornost ekonomů svým programem upoutala vládní ČSSD, která by se podle některých průzkumů vůbec nemusela dostat do Sněmovny.

„Program ČSSD působí, že jeho tvůrci si jsou problémů daňového systému dobře vědomi. Ale namísto ladění daňového soustrojí šroubovákem na něj jdou s kladivem. Zavádějí přehnané, skokové změny, které povětšinou cílí na úzkou skupinu těch úplně nejnejbohatších,“ konstatoval Libor Dušek.

„Například pro vyšší zdanění majetku (od určité výše) jsou ekonomické důvody, ale proč skákat z dnešní daně z nemovitostí, která se pohybuje okolo 0,015 procenta hodnoty (tj. jeden a půl setiny procenta) hned na 1 procento?“ ptá se Dušek.

Za zbytečné Dušek považuje znovuzavedení neefektivní daně z prodeje nemovitostí.

Petr Bartoň kritizuje slib ČSSD bojovat s daňovými ráji a daňovými úniky. „Přeliv zisků do zahraničí není výprodej národního zlata, jak interpretuje ČSSD. Naopak, je důvodem, proč sem investoři vůbec přicházejí a transformují naši ekonomiku. Bez nich začneme opět zahnívat,“ tvrdí.

Opačně to vidí Linda Kunertová. „Jako pozitivní naopak hodnotím chuť většiny stran a koalicí napříč politickým spektrem podpořit boj proti daňovým rájům a korporátním daňovým únikům, která je rozhodně novinkou těchto voleb,“ řekla Novinkám.

Z programu Pirátů je podle Libora Duška vidět, že „někdo čte zprávy OECD, zná z ekonomie víc než základní kapitoly a snaží se následovat opakovaná doporučení ekonomického mainstreamu“.

„Program se snaží problémy dnešního daňového systému řešit, jednotlivé body jdou správným směrem. Ale zároveň působí, že se někdo při psaní zalekl reakce na příliš konkrétní návrhy a zůstává raději jen u principů,“ dodal Dušek. Kvituje přitom snahu zdanit ekologické externality a najít nové zdroje.

Petr Bartoň připustil, že snaha Pirátů zdanit digitální giganty je líbivá věc, přesto se k ní staví negativně. „Reálně moc nevynese, ale může znevýhodnit spoustu českých startupů a jejich budoucnost,“ upřesnil.

Naopak kvituje snahu legalizovat podnikání v sexbyznysu. „Zdanění prostituce by bylo krokem kupředu, neboť by to znamenalo standardizaci tohoto povolání skrze (pravděpodobně) živnostenský list,“ uzavřel Bartoň.