Daně nezvýšíme, slibuje většina partají

ČSSD a KSČM by daně zvedaly bohatým a velkým korporacím. Ministryně financí za ANO Alena Schillerová Právu řekla, že receptem hnutí na lepší inkaso daní není jejich zvyšování, ale řádný výběr a boj proti daňovým únikům a podvodům.

„Budu trvat pouze na postupném a předvídatelném zvyšování spotřebních daní z neřestí, pokračování v rušení daňových výjimek a změně zdanění globálních společností,“ dodala Schillerová. Návrh na zavedení tzv. digitální daně přitom spadl v dosluhující Sněmovně pod stůl. Zvyšovat daně neplánuje ani koalice Spolu (ODS, TOP 09 a lidovci). „Prosadíme naopak sní­žení DPH u výstavby či rekonstrukce standardních bytů z 15 procent na 10 procent, což učiní bydlení dostupnějším. Naši politiku budeme vždy stavět na principu nízkého zdanění práce, které urychlí dohánění západních mezd,“ slibuje místopředseda TOP 09 Lukáš Otys.

Spolu chce také vytvořit pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. „Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučeno,“ uvedl Otys.

„Zakročíme také proti daňovým únikům. Budeme bojovat s obcházením daní internetovými korporacemi a odstřihneme firmy z daňových rájů od veřejných peněz. Omezíme rozsah šedé ekonomiky, mj. řešením situace lidí v exekucích,“ tvrdí dále Otys.

Na boj s daňovými úniky či rušení daňových výjimek se hodlá zaměřit více partají. Předseda Pirátů Ivan Bartoš za koalici své strany se STAN připomněl, že představila plány Budoucnost bez zadlužování a Bilion pro budoucnost. „Jsou konzultovány s předními českými ekonomickými experty. Ti přímo na konkrétních číslech ukazují, že je možné zastavit zadlužování i bez plošného zvyšování daní. A toho se chceme držet. Prostor vidíme v rušení daňových výjimek a v lepším výběru daní. Tam je až 50 mi­liard ročně,“ uvedl Bartoš.

Rezervy koalice vidí například i u zdanění velkých komerčních hal na polích, u těžby nerostů, což prosazovalo i ANO v roce 2017, skládkování a v dalších dlouho opomíjených poplatcích. „To může přinést až 20 mi­liard. Podporujeme zavedení digitální daně pro nadnárodní korporace ve výši mezi třemi až pěti procenty nebo daň z konopí. Konkrétní sazby jsou na diskusi s experty a širokým politickým spektrem,“ dodal Bartoš.

Proti jakémukoliv zvyšování daní je také formace Trikolóra, Svobodní, Soukromníci. „Naopak chceme daně snižovat a některé přímo rušit. Naší dlouhodobou vizí je zavést jednotnou rovnou patnáctiprocentní daň,“ uvedl její mluvčí Michal Dvouletý.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) je ale přesvědčena o tom, že bez určitého zvyšování daní se veřejné finance spravit nedají. „ANO a opoziční koalice lžou, když tvrdí, že se daně nebudou v příštích letech zvyšovat. Bezprecedentní snížení daní bohatým (zrušení superhrubé mzdy) pod taktovkou Andreje Babiše a Petra Fialy něco stojí. ČSSD tu je a bude od toho, aby tyhle předvolební dárečky nezaplatili normální lidé. Proto budeme bránit veškerým pokusům o růst DPH, jak to i přes plané sliby o snižování daní ODS prosazovala v minulosti,“ uvedla Maláčová.

Daně chce soc. dem. podle ní zvyšovat pouze těm, kteří je podle ní dosud férově neplatili. „Chceme zdanit velké korporace, které z Česka vyvádějí stamiliardové zisky, ale spolu s tím ulevit českým malým a středním podnikům, které tvoří páteř našeho hospodářství. Prosazujeme bankovní daň, protože Česko nemá být bankovním rájem, kde si zahraniční bankéři snadno přijdou na miliardové zisky, které na rozdíl od ostatních zemí nemusí zdanit speciální sektorovou daní,“ prohlásila dále Maláčová.

Dodala, že ČSSD hodlá zdanit velké majetky nejbohatších. „Česko patří mezi země s vyšší koncentrací majetku v rukou malého množství lidí: nejbohatší jedno procento vlastní více než třetinu bohatství u nás. To jsou lidé, kteří se musí začít podílet na financování důchodů, dostupného zdravotnictví nebo kvalitního školství,“ dodala Maláčová.

Podle poslance KSČM Jiřího Dolejše nebude možné konsolidovat veřejné finance jen přes výdajovou stranu. „Naprosto bude nutné mobilizovat i rozpočtové příjmy, a to tak, aby to nedopadlo na běžného občana. Čisté daňové inkaso by mělo růst rychleji než HDP a daňové břemeno by přitom mělo být rozděleno solidárněji,“ řekl Dolejš Právu.

KSČM volá po daňové progresi u daně z příjmů fyzických osob, zvýšení korporátních daní pro firmy s velkým obratem nebo i zavedení sektorové daně pro vybrané obory, zejména banky nebo IT giganty. Rovněž chce audit daňových výjimek a tvrdší standardy boje proti únikům.

„Dalším námětem je daňová regulace většího množství investičních bytů. Šanci na úlevu vidíme v oblasti slev na poplatníka, slevy na neziskovou bytovou výstavbu a v možnosti paušální daně u malých podnikatelů,“ doplnil Dolejš.

Přísaha by například snížila DPH u všech potravin na 10 procent a podporuje co nejnižší daňové zatížení práce. Zelení zase chtějí podle svého ekonomického experta Jaromíra Baxy vrátit daň z příjmů fyzických osob tam, kde byla před zrušením superhrubé mzdy. Strana by také zrušila minimální sociální pojištění, aby snížila daně nejméně vydělávajícím a lidem s částečnými úvazky. Zároveň by zavedla progresivní majetkové daně.