Boj o prvovoliče začal. Politici za nimi míří i do škol

Přestože pro starší studenty může být setkání s politiky přínosné, v předvolebním období to odborníci považují za nevhodné. „Politická činnost je na školách zakázaná, často se to tedy schová pod diskuzi nebo přednášku odborného charakteru. Ve své podstatě to však je nějaká forma propagace, aby studenti věděli, že daný člověk existuje a že působí normálně,“ řekl Novinkám politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd UK. Obzvlášť před volbami by se podle něj takové akce měli eliminovat: „V drtivé většině jde o volební kampaň.“

Stejně to vidí také předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. „Zejména před volbami by politik do školy chodit neměl,“ sdělila Novinkám.

V poslední době je však přítomnost politiků na školách častější. Premiér Fiala diskutoval v pondělí 10. března se studenty Biskupského gymnázia v Brně a v pátek měl setkání na střední odborné škole a gymnáziu v pražských Horních Počernicích.

Místopředseda ANO Karel Havlíček Novinkám sdělil, že v rámci pražské kampaně „střídá setkání ve firmách, školách, s podporovateli a odpůrci“. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zase nedávno na svých sociálních sítích zveřejnil video, kde provází třídu žáků po Sněmovně.

„Zaráží mě, že si na mladé voliče politici vzpomenou vždycky na poslední chvíli,“ komentoval Malý.

Mladých lidí, kteří budou ve sněmovních volbách volit poprvé, je letos hodně, a politici tak podle Malého mají silnější motivaci k boji o jejich hlasy. Na podzim totiž přijdou ke sněmovním volbám silné populační ročníky z konce roku 2003 a z let 2004 až 2007. Celkově se jedná o zhruba 400 tisíc mladých lidí, což při volební účasti 65 procent může být zhruba pět procent voličů. „To už může někoho dostat do Sněmovny,“ upozornil Malý.

„Voličské hřiště je rozebrané, takže teď se začne hrát o mladé. Vidíme, že na ně cílí prakticky všichni a snaží se používat modernější postupy. Když už je i Petr Fiala na TikToku, tak je to alarmující,“ domnívá se Malý. Přesto si nemyslí, že právě ODS nebo třeba lidovci mají velkou šanci mladé lidi zaujmout. Vyzdvihl naopak komunikaci hnutí ANO, které efektivně využívá sociální sítě – nejen zmíněný TikTok, ale i Instagram a další.

Politiku nicméně nelze ze škol vyloučit. Jak míní Schejbalová, žáci se s ní setkávají v rámci občanské výchovy, dějepisu i literatury a proniká do škol i v rámci nejrůznějších programů. „Účastníme se studentských voleb a z nich víme, jakým způsobem žáci nahlíží na politiku. Zároveň je tím učíme, že jít k volbám je nesmírně důležité,“ dodala.

Školský zákon výslovně zakazuje činnost politických stran a hnutí a také jejich propagaci ve školách. Zároveň však na školy klade povinnost vychovávat žáky ve smyslu právního státu, do čehož spadá také znalost fungování politiky. Podle ministerstva školství zůstává odpovědnost na ředitelích škol, kteří se mají řídit pravidlem opatrnosti a posoudit konkrétně, zda politik ve škole neprovádí kampaň.