Bekovi na úřadě přistály vařečky za školní kuchařky

„Vařečkový protest“ spustilo Sdružení místních samospráv (SMS) před týdnem v pátek. Na svých stránkách zveřejnilo průvodní dopisy i postup, jak protest organizovat. Na ministerstvo školství od té doby dorazilo zhruba dvacet vařeček.

SMS vede poslankyně Eliška Olšáková, sama ale pod výzvou podepsaná není. „Zdržela jsem se hlasování,“ řekla Novinkám. „Jsem ze STAN a pan ministr je můj kolega. Ale chápala jsem to rozladění,“ dodala.

Jak následně bude hlasovat ve Sněmovně, nechce nyní předjímat. „Jsou tam i pozitivní věci, třeba že pedagogové dostanou tolik, co se jim slibovalo,“ uvedla. Odmítnutí, které na vlastní kůži zažila od kolegů ze sdružení, je ale prý enormní.

V obdobné situaci jako Olšáková byli další členové hnutí Starostů, kteří jsou ve vedení SMS. Místopředsedou je například poslanec STAN Tomáš Dubský, ani on prý pro výzvu nehlasoval.

Naopak náměstek za STAN na ministerstvu pro místní rozvoj a jeden z někdejších kandidátů na ministra Radim Sršeň přiznal, že akci podpořil. „SMS není STAN. Chtěl jsem dát možnost ostatním starostům vyjádřit názor,“ vysvětloval svou volbu. Petici samotnou ještě nepodepsal, ale jako neuvolněný starosta malé obce to zvažuje.

Členkou vedení SMS je i místopředsedkyně Sněmovny ze STAN Věra Kovářová. I ona tvrdí, že protest nepodpořila, nicméně ani ona nedokázala rozhodnutí kolegů zvrátit.

Kromě změny ve financování nepedagogů vadí SMS i tlak na slučování malých škol.

V kuloárech Sněmovny se tak o Bekovi mluví jako o „muži s terčem na zádech“.

„Mikuláš Bek je takový nový Ivan Bartoš. Na rozdíl od Bartoše se ale do té situace nedostal jen svou vinou,“ glosoval „mimo záznam“ jeden z čelních představitelů hnutí STAN situaci svého ministra.

Pravda je, že k riskantní operaci se rozhodla vláda Petra Fialy jako celek. K radikálnímu řešení, tedy aby novela platila již letos, se kabinet přiklonil kvůli schodku státního rozpočtu. I Zbyňku Stanjurovi (ODS) jako ministru financí nyní chodí na ministerstvo vařečky, byť v menším množství.

Příměr s pirátským lídrem je pak nasnadě. Stejně jako v minulosti Bartoš, i Bek nyní ubezpečuje, že vše nakonec dopadne dobře, a odklad odmítá. A Bartoše, stejně jako nyní Beka, žádali o posunutí startu i lidé z terénu a kraje. Obavy připustil prezident i koaliční partneři. Lidovci dokonce avizovali, že pokud Bek řádně změnu nevysvětlí veřejnosti a budou mít pocit, že je kolem kuchařek a školníků chaos, nezvednou pro změnu v konečném hlasování ruku.

Nepovedená digitalizace stála Bartoše nakonec místo ministra i předsedy strany a Piráti vzpouru stavebních úřadů odnesli volebním výpraskem v krajských volbách. Nový systém odměňování nepedagogických pracovníků má odstartovat 1. září 2025, jen pár dní před sněmovními volbami.

Toto riziko si uvědomuje i vedení STAN. A svého ministra, jak říká, „rozpohybovalo“. Bek již rozjel v regionech osvětovou kampaň, v pondělí přesvědčoval školskou veřejnost na Karlovarsku, v pátek se chystá do Královéhradeckého kraje. V následujících týdnech chce stihnout v průměru dva regiony týdně.

„Dělá všechno pro to, aby se toto opatření uvedlo v praxi, a to včetně intenzivní komunikace se starosty a řediteli škol v posledních dnech,“ napsal v reakci pro Novinky šéf hnutí STAN Vít Rakušan. „V této komunikaci mu samozřejmě po své ose pomáhají i další členové poslaneckého klubu nebo vedení našeho hnutí,“ dodal. Na otázku, jak v tom pomáhá „vařečková kampaň“, již neodpověděl.

A i ve STAN jsou hlasy, které říkají, že ustoupit od vládních plánů má být až poslední varianta. „Nejde nakousnout kyselé jablko, odložit ho a dělat, že nic. Všichni přeci vědí, že už je nakouslé,“ odmítá ústup svorně se svým ministrem poslanec za STAN a školský expert hnutí Jan Berki. „Stihnout se to dá, když budeme dávat informace co nejpřesnější a lidé v terénu budou naslouchat a diskutovat,“ dodal.

Bekovo ministerstvo nyní předpokládá, že by zákon měl projít legislativním procesem do konce dubna. Následně chystá další roadshow po regionech. V červnu by podle tohoto plánu měli zasednout zastupitelé obcí a krajů, aby podle nových pravidel upravili své rozpočty. Jde přitom o tisíce škol.

Zákon přitom toto úterý Sněmovna posunula teprve do druhého čtení, závěrečné hlasování bude nejdříve během března. Změna zatím nemá širokou podporu Senátu a váhá nad ní i prezident. Jak Senát, tak Petr Pavel mají možnost zákon Sněmovně vrátit.

Piráti již načetli k zákonu pozměňovací návrh, který účinnost odkládá o rok na 1. září 2026. Ve hře je odklad alespoň do začátku nového kalendářního roku, který si přeje například Asociace krajů.