Jak probíhají volby do Poslanecké sněmovny

V prosinci 2020 vyhlásil prezident Miloš Zeman datum konání voleb do Poslanecké sněmovny na území České republiky na pátek 8. října a sobotu 9. října 2021. První den probíhá hlasování od 14:00 do 22:00, druhý den od 8:00 do 14:00 hodin.

Poslanecká sněmovna má podle Ústavy ČR 200 členů volených na čtyři roky.

>> Volby 2021 | Výsledky voleb on-line

Stejně jako při prezidentské volbě i zde je možné hlasovat na zastupitelských úřadech a konzulárních úřadech, které nejsou vedeny honorárními konzulárními úředníky. Zákon stanovuje termíny voleb takto:

Na území, kde místní čas je oproti časovému pásmu v ČR posunut o 3 a více hodin zpět (např. v Americe), probíhají volby místo „českého“ pátku se sobotou vždy ve čtvrtek a pátek od 14:00 do 21:00 místního času.

Na území, kde je oproti České republice čas posunut dozadu o nejvýše 2 hodiny (např. Spojené království, Portugalsko), probíhají volby v pátek od 12:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 12:00 místního času.

Na ostatních místech (např. Slovensko, Indie, Austrálie) se hlasuje v pátek  od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00 místního času.

Po vyhlášení termínů voleb losuje Státní volební komise vedená ministrem vnitra, ke kterému z krajů budou přiřazeny všechny hlasy ze zahraničí. Pro rok 2021 byl vylosován Ústecký kraj.

Voličem je státní občan ČR, který alespoň druhý den voleb dosáhl nejméně 18 let věku.

Ve volební místnosti se volič prokazuje platným občanským průkazem či cestovním pasem ČR. Zastoupení není přípustné. Ze závažných důvodů můžete požádat obecní úřad (a ve dnech voleb okrskovou volební komisi) o umožnění hlasování mimo volební místnost. Lze tak volit i z jiného místa v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla zřízena konkrétní okrsková volební komise.

Pokud nemůžete volit v okrsku, v němž jste hlášeni k trvalému pobytu, lze požádat obecní úřad o vydání voličského průkazu. Ten umožňuje volit v jakémkoliv volebním okrsku v ČR i v jakémkoliv zvláštním volebním okrsku v zahraničí. O způsobu, jak si jej opatřit, informuje samostatný článek.

15. září 2021 platil stav pandemické pohotovosti kvůli nemoci covid-19, tím byla naplněna jedna z možných podmínek pro zavedení neobvyklých možností hlasování:

1. Drive-in hlasování (z vozidla). V každém okresu vzniklo volební stanoviště pro průjezd vozidlem, v Praze pět stanovišť. S voličským průkazem bylo možné z auta odvolit i na jiném místě, než které náleželo vašemu bydlišti.

2. Pobytové zařízení sociálních služeb. Do uzavřených zařízení jezdila speciální komise ve čtvrtek 7. října a v pátek 8. října.

3. Karanténa a izolace doma. K Bylo možné se telefonicky ohlásit svému krajskému úřadu a domluvit se na příjezdu zvláštní volební komise. Volit tak bylo možné i přímo u sebe doma, na chodbě, nebo před domem. Takto se volilo v pátek 8. října a sobotu 9. října.

Zvolen poslancem může být každý právoplatný volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let. Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se volí podle zásad poměrného zastoupení.

Na rozdíl od Senátu se do Poslanecké sněmovny nepořádají doplňovací volby. Na uvolněné místo poslance je dosazen nejvýše postavený náhradník kandidující ve stejném kraji za stejnou stranu či koalici.

Pokud strana byla zrušena, poslancům z této strany mandát skončí. Žádný náhradník nenastoupí, křeslo zůstane uprázdněné až do konce funkčního období. Když je zrušena strana, která spoluvytvářela koalici, místo se zaplní náhradníky z nezrušené strany, pokud nějací jsou k dispozici.

Každá kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny si nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet. Slouží k financování volební kampaně. Umožňuje všem bezplatný a nepřetržitý přístup k zobrazování přehledu platebních transakcí. Pro volby v roce 2021 jsou účty přístupné zde.

Při volbách do Poslanecké sněmovny nesmí výdaje na volební kampaň přesáhnout 90 milionů korun.

Kandidátní listiny musí strany a koalice odevzdat pro každý kraj příslušným krajským úřadům do 3. srpna. Ten může až do 20. srpna rozhodnout o registraci či odmítnutí kandidátky i škrtnutí konkrétního kandidáta.

Zákon stanovuje, kolik jmen smí být nejvýše uvedeno na kandidátních listinách v každém kraji. Nejvyšší počet kandidátů smí strany/koalice vyslat do voleb v Praze a Moravskoslezském kraji (až 36 jmen). Ačkoliv Středočeskému kraji náleží nárok „jen“ na 34 nominací, v letech 2013, 2017 i 2021 v něm bylo odevzdáno více platných hlasů než v Praze a získal díky tomu více poslanců než hlavní město.

V únoru 2021 Ústavní soud vstoupil do příprav na volby, zrušil některé části zákona, který sněmovní volby upravuje. Důvodem bylo nespravedlivé pojetí přepočtu mandátů směrem k menším stranám. [celá zpráva]

Parlament během tří měsíců dosáhl shody na nových pravidlech. Srovnání, jak odlišné výsledky by přinesly dřívější volby, kdyby již zákon byl v té době novelizován, jsme se věnovali například zde:

Podle počtu platných hlasů se určí, kolik mandátů má připadnout každému ze 14 krajů. Celkový počet platných hlasů v celé zemi je vydělen počtem poslanců (200), zaokrouhlením výsledku vznikne tzv. republikové mandátové číslo. Tímto číslem jsou vyděleny počty platných hlasů v každém kraji.

Výsledek se rozdělí na celé číslo a zbytek. Celé číslo stanovuje počet mandátů pro kraj. Pokud součet celých čísel všech krajů je nižší než 200, získá o 1 mandát navíc tolik krajů, kolik při součtu chybělo do 200. Pořadí přidělování zbylých mandátů probíhá podle nejvyšších zbytkových hlasů. Při jejich rovnosti rozhoduje los.

Pro příklad byl vybrán Královéhradecký kraj, protože při níže uvedeném výpočtu dosáhl nejvyššího zbytku dělení.

Vyšší volební účast v konkrétním kraji přinese tomuto kraji více poslaneckých křesel, které se v něm začnou rozdělovat.

Kraje však nemají jistotu, že nakonec obdrží právě tolik poslanců, na kolik jim byl vypočítán nárok. Nemusí totiž rozdělit své přidělené mandáty, ty poté mohou ve druhém skrutiniu zamířit i do jiného kraje. Zároveň se může druhé skrutinium projevit štědře a dopřát kraji větší než původně spočítané poměrné zastoupení.

Šance na takový scénář rostou, pokud do Poslanecké sněmovny postoupí větší počet stran. V roce 2021 však prošly pouze 4 subjekty, díky čemuž se volební systém zachoval ke všem krajům zcela spravedlivě. Každý dostal přesně takové zastoupení, na jaké měl nárok podle počtu odevzdaných platných hlasů.

Do prvního skrutinia (výpočtu rozdělení mandátů stranám a kandidátům) postupují:

Uvedené hranice pro postup se sníží v případě, že do skrutinia nepostupují alespoň 2 subjekty. Stanovené hranice by podle zákona (§ 49 odst. 4 a 5) klesly postupně o jedno procento, dokud limit nesplní alespoň dvě strany, dvě koalice, nebo jedna strana a jedna koalice.

Strany, hnutí a koalice, které obdržely alespoň 1,5 % všech platných hlasů, získávají jednorázový příspěvek ze státního rozpočtu – 100 Kč za každý platný hlas.

Za překročení 3 % hlasů čeká na strany stálý příspěvek po dobu funkčního období. Začíná na 6 milionech korun ročně. Za každou další i započatou desetinu procenta hlasů se zvyšuje o 200 tisíc korun až k výsledku 5 % platných hlasů. Pak dále neroste, maximem tedy je 10 milionů korun ročně. Ale za každého poslance strana obdrží ročně 900 tisíc korun.

Mandáty mezi jednotlivé strany se rozdělují ve dvou skrutiniích (procesech přepočtu). První probíhá zvlášť v každém kraji. Rozdělují se v něm křesla, na která kraj získal nárok. Může se ale stát, že ne všechny mandáty připadnou některé ze stran. V takovém případě přejdou do celostátního druhého skrutinia.

Hlasy pro nepostupující strany a koalice propadnou. Při dalších výpočtech se k nim již nepřihlíží. Když ale vaše strana či koalice postoupí do prvního skrutinia, bude váš hlas ve druhém skrutiniu ovlivňovat mandáty všech stran v celé zemi (pokud alespoň jeden mandát bude přikazovaný až ve druhém skrutiniu).

V roce 2021 prošly do výpočtů čtyři volební strany: koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL); ANO 2011; koalice Pirátů a STAN; Svoboda a přímá demokracie.

Hlasy pro postupující volební strany se v kraji sečtou. Součet se vydělí počtem mandátů, které kraji připadly, zvětšeným o dva. Toto zvětšení se nazývá Imperialiho kvóta, pomáhá rozdělit co nejvíce křesel již v prvním skrutiniu. Může však mít i opačný efekt – rozdělit až moc křesel.

Výsledku dělení se říká krajské volební číslo. Tímto číslem se dělí počty hlasů pro každou stranu. Celá část výpočtu určuje počet získaných křesel. Zásadní jsou ale i zbytkové, dosud nevyužité hlasy, které nestačily na zisk dalšího křesla pro svou stranu.

Tyto zbytky se použijí ve druhém skrutiniu. Pokud se stranám přidělí víc křesel, než kolik kraj dostal, straně s nejmenším počtem zbylých hlasů se jeden mandát odebere.

Když strana v daném kraji nezískala žádný mandát, do druhého skrutinia si přenese všechny své hlasy.

Postup ukazuji na Olomouckém kraji. Patřil ke trojici krajů, v nichž skrutinium rozdělilo více mandátů, než mělo. Musel tak být jeden mandát odebrán.

Do druhého skrutinia míří hlasy všech stran ze všech krajů, které nebyly využité k zisku křesla v prvním skrutiniu.

Rozdělují se zde mandáty, které nedokázalo k jednotlivým stránám přidělit první skrutinium na krajské úrovni. Čím více stran projde do Poslanecké sněmovny, tím více křesel se nepodaří rozdělit v krajích a přejde na celostátní úroveň.

Sečtou se počty zbylých hlasů každé strany zvlášť. Díky nim budou strany bojovat o zbylé mandáty.

Celkové zbytky všech stran se sečtou dohromady a vydělí počtem rozdělovaných mandátů zvetšených o jednu. Toto zvětšení nese název Hagenbach-Bischoffova kvóta. Výsledkem dělení je republikové mandátové číslo. Tím se následně dělí zbytky hlasů každé strany, celá část takového výpočtu určuje, kolik křesel strana obdrží.

Nemusí se však touto cestou rozdělit všechny zbylé mandáty. V takové situaci připadnou křesla navíc postupně stranám s největším zbytkovým počtem hlasů (stejně jako při výše rozepsaném scénáři v příkladu rozdělování křesel mezi kraje). Pokud by se křesel přidělilo víc, než se přidělit má, strana s nejmenším zbytkem o jedno přijde.

Mandáty, které strana získá ve druhém skrutiniu, zamíří postupně do krajů, v nichž získala nejvyšší zbytek dělení. Pokud by získala např. 5 mandátů, zamíří do pěti krajů s nejvyšším zbytkem.

Křeslo obsadí vždy nejvýše postavený dosud neúspěšný uchazeč strany v onom kraji. Šťastným držitelem poslaneckého mandátu se tak stane člověk, který by podle dřívějšího znění zákona byl prvním náhradníkem své strany ve svém kraji.

Vstupní pořadí kandidátů do voleb za každou stranu, hnutí či koalici stanovuje kandidátní listina. U stran, které dosáhnou v kraji na mandát, se funkce poslance přiděluje podle pořadí na kandidátní listině.

Voliči však mají ze zákona možnost udělit až 4 přednostní hlasy. Dávají se zakroužkováním pořadového čísla před jménem kandidáta, kterému obzvlášť přejete zisk poslanecké funkce. Kroužkování je dobrovolné, není nutné označit žádného favorita. V takovém případě váš hlas neobdrží žádný jednotlivec, jen samotná kandidující strana.

Pokud některý z kandidátů obdrží přednostní hlas na od alespoň 5 % všech platných hlasech pro svou stranu či koalici v rámci svého kraje, může přeskočit kolegy postavené výše na listině.

Zařadí se na první místo. Pokud víc kandidátů strany v daném kraji dostalo „kroužek“ od 5 % voličů, seřadí se postupně podle počtu obdržených přednostních hlasů. V případě stejného počtu hlasů rozhoduje původní pořadí na kandidátní listině.

Kdo na mandát nedosáhne, se stává náhradníkem. Neúspěšní první náhradníci po prvním skrutiniu mají ještě šanci, že se stanou poslanci díky druhému skrutiniu.

Jihomoravský kraj a koalici Pirátů se Starosty a nezávislými uvádím, protože zde voliči použitím přednostních hlasů výrazně ovlivnili přidělování poslaneckých mandátů.

Pokud prezident republiky rozpustí Poslaneckou sněmovnu, zanikne poslancům mandát. Prezident poté vyhlásí termín voleb nejpozději 50 dnů před jejich konáním. K tomu došlo v roce 2013, kdy prezident Miloš Zeman vyhověl návrhu Poslanecké sněmovny na rozpuštění.

V roce 1998 se konaly volby, i když funkční období poslanců mělo skončit až v roce 2000. Obě komory parlamentu schválily ústavní zákon, který jej jednorázově zkrátil. V roce 2009 stejný postup odmítl Ústavní soud a zrušil již vyhlášené předčasné volby.

Takové volby sice přichází před původním očekáváným koncem funkčního období, ale jsou v nich zvoleni noví řádní poslanci na standardní čtyři roky.