Článek
„V britské politice je obrovský prostor na pravém středu. Mým úkolem je jej zaplnit. Plánuji vybudovat v průběhu několika příštích let masové národní hnutí, které snad bude dostatečně velké, aby mohlo v roce 2029 svést souboj v parlamentních volbách,“ prohlásil Farage v pátek podle bruselského listu Politico.
Farage je podle Politica spojencem amerického exprezidenta Donalda Trumpa a kariérní euroskeptik. Je známý celosvětově, a to i přesto, že o křeslo v britském parlamentu sedmkrát neúspěšně usiloval. Povedlo se mu to až na osmý pokus v přímořském městě Clacton, které se nachází v hrabství Essex na východním pobřeží Anglie.
Faragova populistická pravicová strana Reform UK ve volbách totiž nečekaně dobře zabodovala a pomohla vytlačit konzervativce v čele s premiérem Rishi Sunakem z vlády. Ten už prohru uznal.
V britských volbách vyhráli labouristé, Sunak už pogratuloval Starmerovi
„Labouristická strana tyto parlamentní volby vyhrála. Již jsem volal siru Keiru Starmerovi (budoucí premiér Spojeného království, pozn. red.), abych mu poblahopřál k vítězství. Britský lid vynesl střízlivý verdikt, je třeba se z něj poučit… a já za tuto prohru přebírám odpovědnost,“ citovala Sunaka britská zpravodajská televize BBC.
Odhady předpovídají, že labouristé budou mít 412 křesel, zatímco konzervativci 120. Faragova strana by podle nejnovějších odhadů měla mít čtyři křesla, první bleskové povolební průzkumy mu přitom přisuzovaly dokonce 13 zástupců.
Farage, který od roku 1999 do roku 2020 sloužil jako europoslanec za obvod South East England, přitom do vedení strany Reform UK zavítal teprve zhruba dva týdny předtím, než Rishi Sunak oznámil datum voleb, tedy 4. června. List Politico uvedl, že Farage podcenili ve Spojeném království snad úplně všichni a že svým úspěchem sesadil nejméně tři konzervativní poslance.
„To, že se to podařilo v tak krátké době, vypovídá o tom, že se děje něco velmi zásadního,“ prohlásil Farage ve svém vítězném projevu. Uvedl také, že se teď bude soustředit na přebrání hlasů od Labouristické strany.
Vzpoura proti establishmentu
Když Farage oznámil, že bude po osmé kandidovat do Dolní sněmovny Spojeného království, označil svoji kandidaturu za „vzpouru“, která představuje „odvrácení se od politického statusu quo“. Jeho příznivce přitom podle Politica přilákala antiestablishmentová rétorika.
Euroskeptik Farage a pomyslný tatíček brexitu se zároveň svezl na vlně podpory pravicových populistů, která roste v celé Evropě i mimo ni. Jeho apel na voliče, kteří jsou znepokojeni imigrací a kteří i nadále podporují brexit, vyšel.
Podle agentury Reuters bude Faragovou „hlavní útočnou linií“ právě imigrace, zavázal se totiž omezit vstup do Spojeného království, opustit Evropskou úmluvu o lidských právech a vytlačit migranty připlouvající na malých člunech zpět do Francie dříve, než se vylodí na britských březích.
Bude také prosazovat nižší daně a tvrdí, že pokud nově příchozí do Británie nejsou skutečnými uprchlíky, neměli by po dobu pěti let dostávat žádné dávky ani bezplatnou zdravotní péči. Odmítá však, že by strana byla rasistická, a několik kandidátů vyřadil za údajné rasistické či jinak urážlivé výroky.
Kandidovat nebudu, radši podpořím Trumpa
Farage ovšem původně ve volbách kandidovat nechtěl, jak připomněla agentura Reuters. Chtěl totiž upřednostnit angažování v amerických prezidentských volbách a podpořit kandidujícího exprezidenta Donalda Trumpa, svého přítele a populistu z řad republikánů, který se po čtyřech letech snaží dostat zpět do Bílého domu.
Na začátku června se to ovšem změnilo. Podle agentury Reuters totiž prohlásil, že pocítil „strašný pocit viny“ za to, že zklamal miliony svých příznivců, když měl doma volný den, vyvenčil své psy, rybařil a „zaskočil do hospody“.
Strana, která byla založena v roce 2018 jako Strana pro brexit, se o tři roky později přejmenovala na Reformu UK, se v posledních letech ztenčovala, ubývaly jí dary a byla z velké části podporována půjčkami od svého předsedy. Navzdory popírání samotné strany ji ovšem sužují obvinění z rasismu.
Hodně práce
Farage však připustil, že je před ním ještě hodně práce. „To, co jsem před měsícem zdědil, byl úplný rozjezd. Spousta těch kandidátů, jak teď chápu, byla tak trochu vyžebrána na poslední chvíli, protože neměli dost lidí. Neměli zdroje, lidi na jejich prověření,“ řekl agentuře Reuters.
„Takže máme pár špatných jablek? Ano, máme.“ „Mým prvním úkolem je profesionalizovat tuto stranu, abychom se ujistili, že za nás už nikdy nebudou kandidovat podivíni nebo podivínky,“ dodal.
Zelenskyj by měl radši vyjednávat, nemá šanci
Koncem června Farage prohlásil, že ukrajinská snaha o znovuzískání ztraceného území ve válce proti Rusku je „neskutečně obtížná“ a že by prezident Zelenskyj měl tento cíl přehodnotit a raději vyjednávat o míru. Farage přitom už dříve naznačoval, že za válku na Ukrajině může Západ, čímž tak najel na rétoriku ruského vůdce Putina.
„Říkal jsem, ať na Ukrajině nepošťuchujete ruského medvěda klackem, protože se vám jinak dostane velmi předvídatelného výsledku,“ dodal koncem června podle deníku The Guardian. On sám přitom tvrdí, že Putina nijak neadoruje a že to, co udělal Ukrajině, je trestuhodné.