Článek
V celém Německu zvítězila s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě zamíří do křesla spolkového kancléře. AfD skončila s 20,8 procenta hlasů celkově druhá, před sociální demokracií (SPD) nynějšího kancléře Olafa Scholze s 16,4 procenta. Levice, která byla ještě na začátku roku v předvolebních průzkumech pod pětiprocentní hranicí, získala 8,8 procenta hlasů.
Ačkoliv AfD v loňských volbách ve třech spolkových zemích na východě Německa výrazně posílila, nejsilnější stranou byla až dosud pouze v Durynsku. Po nedělních parlamentních volbách je nejsilnější politickou silou ve všech pěti takzvaných nových spolkových zemích, přičemž v každé z nich získala výrazně přes 30 procent hlasů - nejvíce v Durynsku (38,6 procenta) a Sasku (37,3 procenta).
KOMENTÁŘ: Německý pat – Alex Švamberk

AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit je v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích na východě - v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku - ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.
Až na čtvrtém místě se AfD s 15,2 procenta hlasů umístila v Berlíně, kde s 19,9 procenta hlasů nečekaně zvítězila strana Levice. Její volební zisk je zhruba dvakrát vyšší než ve volbách v roce 2021. Druhá v Berlíně skončila CDU/CSU s 18,3 procenta. Podle DPA jde o první vítězství Levice ve volbách do Spolkového sněmu v německém hlavním městě. Levici a AfD se dařilo hlavně v centrálních a východních částech města. Na západě Berlína většinu okrsků ovládla CDU.
CDU/CSU k dosažení vládní většiny stačí dvojkoalice s SPD
