Zvláštní objev astronomů. Kovová jizva u bílého trpaslíka je pozůstatkem planety

Za využití teleskopu VLT Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile výzkumníci poprvé našli charakteristický rys procesu pohlcení okolních světů „kanibalskou“ hvězdou: jizvu vtisknutou na povrchu bílého trpaslíka. Výsledky byly publikovány v časopise The Astrophysical Journal Lettters.

Bílý trpaslík s označením WD 0816-310 je pozůstatkem hvězdy o velikosti Země vzdáleným 63 světelných let. Astronomové na povrchu odhalili koncentrovanou skvrnu, která je koncentrací kovů vtisknutých do hvězdy a která je nejspíše fragmentem z pohlcení části planety či planetky.

„Někteří bílí trpaslíci pohlcují kusy svých planetárních systémů,“ sdělil Stefano Bagnulo, astronom ze severoirské Armaghské observatoře a hlavní autor studie.

Astronomové dříve předpokládali, že úlomky se do hvězdy vstřebají a rovnoměrně rozmístí po jejím povrchu. Nejnovější poznatky však ukazují, že planetární materiál na místě drží díky magnetickému poli hvězdy, jejíž povrch pak vypadá, jako kdyby byl zahalený stínem.

„Úkaz je koncentrovanou skvrnou planetárního materiálu, kterou udržuje na místě stejné magnetické pole, které přitáhlo padající úlomky. Nic podobného jsme dosud nepozorovali,“ uvedl spoluautor studie John Landstreet z Univerzity západního Ontaria.

Výzkumníci si také všimli, že množství pozorovaného kovu se měnilo v závislosti na rotaci hvězdy. To naznačuje, že kovy jsou soustředěné do určitého místa, a nikoliv plynule rozprostřené po povrchu bílého trpaslíka. Změny odpovídaly proměnám magnetického pole vesmírného tělesa, což naznačuje, že se skvrna nachází na jednom z magnetických pólů. Zároveň zabírá větší plochu bílého trpaslíka, než pokrývá Antarktida na Zemi.

Bílí trpaslíci, jádra zhroucených hvězd, kteří jsou „znečištění“ jiným materiálem, mohou vědcům poskytnout vhled do složení exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiné hvězdy, než je Slunce, podotýká The Guardian.