Článek
O nových zjištěních informovalo Moravské zemské muzeum (MZM), jehož pracovnice Martina Galetová se mezinárodního výzkumu účastnila.
Velká Morava vydala nikým nečekaný poklad: dvanáct století staré hroby
„Provedli jsme analýzu mikroabrazí zubů ve fosilním vzorku psovitých šelem z lokality Předmostí, který obsahuje jak vlku, tak psu podobné psovité šelmy,“ uvedla Galetová. Abraze je odborný výraz pro mechanické obrušování.
Jiná potrava pro tehdejší psy, jiná pro vlky
Badatelé identifikovali různé typy opotřebení zubů pro každý ze dvou „morfotypů“ psovitých šelem. Jde tedy o další důkaz rozdělení pozůstatků na dvě skupiny - jedné podobné psovi, druhé vlkovi, každé s různou potravou.
Ve srovnání s šelmami podobnými vlku mají zuby takzvaných protopsů větší stopy opotřebení, což nasvědčuje potravě s obsahem tvrdých lámavých prvků. Pravděpodobně tak jedli kosti a jiné, méně žádoucí kusy ulovené zvěře, ke kterým se dostali na lidských sídlištích.
Mikroabraze zubů je tzv. behaviorální signál, který se může objevit jako důsledek domestikace o generace dříve, než v populaci nastanou morfologické změny. Podle brněnského muzea jej lze potenciálně využít pro rozlišení „protopsů“ od vlků.
Pozůstatky psovitých šelem byly v oblasti objeveny už dávno. Jak Galetová sdělila Novinkám, tak archeolog K. J. Maška, který je vykopal, prováděl výzkumy v Předmostí již v letech 1882 až 1891. Souborně byly přitom publikovány až v práci M. Pokorného Příspěvek k paleontologii diluvia v Předmostí u Přerova v časopise Moravského musea zemského roku 1951.
Našli jsme kosti bojovníků z bitvy u Lipan, hlásí odborníci
Domestikace psa obecně je prvním příkladem ochočení zvířat člověkem a zároveň jediným, který se objevil dávno před rozvojem zemědělství. Vědci se však neshodují na době a okolnostech domestikace psů. Odhady se pohybují od 15 000 do 40 000 let před naším letopočtem, což tedy nová vědecká zjištění nerozporuje. Z antropologického hlediska je doba počátku domestikace významná pro bližší pochopení tehdejšího člověka.
Předmostí u Přerova, jak se naleziště jmenuje, patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám mladší doby kamenné ve střední Evropě. Archeologové tam našli hroby, kosti velkých zvířat i desetitisíce kamenných nástrojů.