Zoo v Liberci jako první na světě odchovala mládě orla ze zamraženého spermatu

„Metoda uchovávání spermatu v tekutém dusíku pro pozdější inseminaci dosud není u ptáků vůbec běžná, jde o výjimečnou věc. Obecně se používá jen u savců, tedy u lidí a hospodářských zvířat. Podle nás by to ale mohl být nástroj, jak uchovat genetickou stopu a variabilitu i u ptáků,“ říká Jan Hanel, kurátor expozice ptáků v liberecké zoo.

Orlí mládě, k jehož odchovu bylo použito původně zamražené sperma, se vyklubalo na svět 8. června. Chovatelé už vědí, že jde o samce, a sledují, jak prospívá.

„V současné době už ho krmí samice. Je totiž důležité zajistit vtištění toho konkrétního druhu dravce kvůli pozdějšímu zapojení do páru a kvůli tomu, aby se do budoucna rozmnožoval už přirozeně,“ upřesnil Hanel.

Otcem mláděte, tedy dárcem spermatu, je orlí samec, původně pocházející z volné přírody. Protože v době růstu prodělal křivici a nebyl schopen létat, dostal se kvůli tomuto trvalému hendikepu do záchranné stanice a odtud v roce 2005 do liberecké zoo.

Tady chovatelé začali s dospělým orlem pracovat a díky jejich trpělivé péči se jim podařilo naučit dravce dobrovolně dávat sperma. Mělo to ale jeden podstatný zádrhel, který nakonec přispěl právě k tomu, že se chovatelé v zoo zaměřili na metodu zamrazování a následného rozmrazování spermatu.

Orlí samec totiž dlouhodobě nebyl ve své pohlavní aktivitě se samicemi stejného druhu sladěný.

„Sperma dával zpravidla o měsíc dříve, než samice snáší vejce, a časově se tak v reprodukční aktivitě míjeli. Proto se nám klasické oplodnění samic dlouhodobě příliš nedařilo a proto jsme se rozhodli zkoumat, zda si můžeme sperma dravce zamrazit a použít ho později,“ přiznal Hanel.

Technologii zamrazování dravčího spermatu podle Hanela v zoo ladili posledních pět let, a to i ve spolupráci s chemikem Jiřím Mišíkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a inseminátorem hospodářských zvířat Miroslavem Šlechtou.

Společně museli například překonat problém s tím, že ptačí sperma reaguje na zmrazovací postupy jinak než sperma savců. „Ze začátku jsme zkoušeli postupy, které se aplikují u savců. To nefungovalo. Když jsme sperma rozmrazili, žádná spermie tam nežila,“ uvedl Hanel.

„Došli jsme k tomu, že sperma musíme před zamrazením ředit speciálními roztoky. Zjednodušeně řečeno potřebujeme, aby se sperma napilo a spermie díky tomu při teplotě pod bodem nula nepopraskaly. To samé se musí hlídat, když se to rozmrazuje,“ popisuje šéf ptačího úseku v liberecké zoo.

Chovatelé jsou teď podle něj schopni si sperma orla křiklavého či jiného dravce uchovat třeba dvacet let nebo déle pro případ, že by se populace orlů křiklavých ocitla na hraně vyhubení.

„Pro záchranu druhu se tak jedná o přelomový okamžik,“ míní ředitel liberecké zoo David Nejedlo. A neplatí to jen pro křiklavé orly, liberecká zoo už inseminaci zamrazeným spermatem testuje i u jestřába lesního a orla skalního.