Článek
Oblast, kterou vědci označují jako "zónu smrti", vzniká v Mexickém zálivu každý rok. Způsobují ji řasy, které se živí látkami, jež do moře vyplaví Mississippi. Pro svůj růst spotřebují většinu kyslíku obsaženého ve vodě a ryby i další mořští živočichové musejí takto zasaženou oblast rychle opustit, jinak se udusí.
Hlavní obživou pro řasy jsou dusičnany a fosfor obsažené v hnojivech. Letos se rozvodněná Mississippi rozlila do polí podél svého toku, takže se hnojiva dostala do moře ve zvýšené míře. Americký geologický institut USGS odhaduje, že se v květnu vyplavilo do severní části Mexického zálivu 164 000 tun dusičnanů, což je o 35 procent více než dlouhodobý průměr. Kvůli otevření propusti do řeky Atchafalaya, která odvedla část vody z rozvodněné Mississippi, se také látky z hnojiv dostávaly i do západnější části Mexického zálivu než obvykle.
"Zóna smrti" bude mít letos podle vědců 22 000 až 24 000 kilometrů čtverečních, tedy přibližně 1,5 procenta rozlohy celého zálivu. Zároveň to bude zhruba odpovídat ploše Erijského jezera, které je nejjižnější v systému pěti Velkých jezer v Severní Americe. Dosud největší oblast s příliš malým obsahem kyslíku byla v Mexickém zálivu zaznamenána v roce 2002, tehdy měla rozlohu 21 750 kilometrů čtverečních.
„Nadějí“ jsou hurikány
Podle modelu vědců z Michiganské univerzity se oblast s nízkým obsahem kyslíku ve vodě potáhne od ústí Mississippi směrem na západ podél pobřeží amerických států Louisiana a Texas. Letos zasáhne západněji, než je obvyklé. Je však možné, že jednolitou "zónu smrti" rozbijí hurikány, které se dostanou nad Mexický záliv.
Podle odborníků bude rekordně velká "zóna smrti" znamenat problém pro mořský život v Mexickém zálivu. Stejnou oblast totiž loni postihl katastrofální únik ropy z podmořského vrtu. Surovina unikala do Mexického zálivu tři měsíce a kvůli znečištění uhynulo velké množství ústřic.