Článek
Léčiva a další biologicky aktivní sloučeniny používané lidmi navíc mohou ohrožovat volně žijící živočichy.
Mezi nejvíce znečištěné patřily řeky v Pákistánu, Bolívii a Etiopii, ovšem nelichotivé prvenství si připisuje hongkonský tok Kai Tak, který měl, jak výzkumný tým zjistil, v jednom místě 34 různých aktivních farmaceutických složek, což je nejvyšší zaznamenaný počet, píše The Guardian. Nejlépe dopadly řeky na Islandu, v Norsku a v amazonském deštném pralese.
Drugs have dangerously polluted the world’s rivers, scientists warn https://t.co/zjxpjzc9SA
— The Guardian (@guardian) February 14, 2022
Kvůli vypouštění odpadních vod, špatnému nakládání s odpadními vodami a výrobě léčiv dopadly celkově nejhůře země s nízkými a středními příjmy.
„To je nejvíce znepokojující, protože jsou tomu vystaveny nejzranitelnější skupiny obyvatel s nejmenším přístupem ke zdravotní péči,“ prohlásil podle zpravodajské stanice BBC výzkumník Mohamed Abdallah z Birminghamské univerzity.
Možný vznik rezistence vůči antibiotikům
Vliv mnoha běžných farmaceutických sloučenin v řekách je zatím z velké části neznámý. Některé studie však již prokázaly, že např. rozpuštěná antikoncepce může ovlivnit vývoj a reprodukci ryb.
Vědci se rovněž obávají, že zvýšený výskyt antibiotik v řekách by mohl omezit jejich účinnost – to dokonce pokládají za jednu z největších hrozeb pro lidstvo.
Animace od NASA ukazuje, jak lidstvo zamořilo oceány plastovým odpadem
Autoři v rámci studie, která patří k nejrozsáhlejším výzkumům v celosvětovém měřítku, odebrali vzorky vody z více než 1000 testovacích míst v nejméně stovce zemí.
Více než třetina vzorků z 258 řek obsahovala tzv. aktivní farmaceutické látky v množství, které odborníci považují za nebezpečné pro vodní organismy.
„Obvykle se stává, že když tyto chemické látky užijeme, mají na nás určité žádoucí účinky a pak naše tělo opustí,“ popsal vedoucí studie John Wilkinson. „Nyní víme, že ani nejmodernější účinné čistírny odpadních vod nejsou schopné tyto sloučeniny zcela odbourat dříve, než skončí v řekách či jezerech,“ dodal vědec.
Český výzkum drogově závislých pstruhů zaujal i v zahraničí
Dvěma nejčastěji detekovanými léčivy byly karbamazepin, který se používá k léčbě epilepsie a nervových bolestí, a metformin používaný k léčbě cukrovky. Badatelé v řekách odhalili také vysoké koncentrace kofeinu a nikotinu či léku proti bolesti paracetamolu. V Africe objevili velké množství látky artemisinin, která se používá v lécích proti malárii.
„Můžeme říci, že (vliv přítomnosti těchto léčiv v řekách) je pravděpodobně negativní, ale je třeba provést individuální testy u každého z nich a studií je poměrně málo,“ poznamenala k tomu Veronica Edmondsová-Brownová, vodní ekoložka z Univerzity v Hertfordshiru.
„To se bude jen zhoršovat, protože stále častěji používáme farmaka k řešení jakýchkoli nemocí, ať už fyzických nebo duševních,“ doplnila vědkyně.
S mikroplasty je to mnohem horší. Vdechneme tisíce částic denně, zjistila studie
Nová zpráva uvádí, že zvýšená přítomnost antibiotik v řekách by mohla vést k rozvoji rezistentních bakterií, což by mohlo poškodit účinnost léků a v konečném důsledku právě představovat „globální hrozbu pro životní prostředí a celosvětové zdraví“.
Podle Wilkinsona je jedním z možných řešení správné užívání léků, tedy ztížení dostupnosti některých farmak, jako jsou antibiotika, a zpřísnění jejich dávkování.