Znečištění prostředí mění barvu ptačích vajec. Vědci odhalili dopad těžkých kovů

Mezinárodní tým vědců včetně těch českých zkoumal ve Finsku vliv kontaminace prostředí těžkými kovy na zbarvení skořápek vajec lejska černohlavého a možné dopady na chování samců lejsků v důsledku těchto změn.

Výsledky jejich nové studie poukazují na možná další rizika znečištění prostředí činností člověka pro různé druhy ptáků.

Lejsek černohlavý je hmyzožravý pěvec, který hnízdí v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách. „Samice tohoto druhu klade v průměru šest modrozelených vajec do svého hnízda umístěného v dutině nebo budce. Vědci se již delší dobu domnívají, že tímto zbarvením, způsobeným pigmentem biliverdinem s antioxidačními účinky, mohou samice signalizovat svou kvalitu samcům,“ vysvětlil Michal Šulc z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, který se na výzkumu ve Finsku podílel.

Badatelé již dříve pozorovali, že čím jsou vejce u tohoto druhu modřejší, tím více se samec zapojuje do krmení a péče o mláďata. Zdravá samice si může dovolit „investovat“ do zbarvení svých vajec více energie než ta, která je nemocná či jinak oslabená. „Kvalitnější samice s modřejšími vejci má pravděpodobně i kvalitnější mláďata, do kterých se samcům vyplatí více investovat,“ doplnil Šulc.

„Cílem naší studie bylo ověřit tuto hypotézu v oblasti Harjavalta na jihozápadě Finska, kde již více než 20 let probíhá výzkum lejsků černohlavých v prostředí, které je znečištěné těžkými kovy. V oblasti se totiž těží nikl, měď a arzen, rovněž se zde nacházejí ve zvýšeném množství zinek a olovo jako důsledek těžby,“ vysvětlila hlavní autorka studie Lisandrina Mariová, která působí na Univerzitě v Jyväskylä ve Finsku.

Tyto kovy jsou podle ní i po omezení emisí v prostředí stále přítomny a negativní dopady znečištění lze pozorovat v okolí hutě na vegetaci, množství hmyzu nebo třeba i na velikosti snůšky a počtu mláďat hnízdících lejsků.

Vlivů způsobujících odchylky ve zbarvení vajec může být více, byť spolu souvisejí. „Ve znečištěném prostředí může být méně potravy a samice pak nemají dostatek energie na tvorbu odpovídajícího množství pigmentů, které zbarvují povrch skořápky. Dále pak může mít znečištění negativní vliv na strukturu skořápky. I ta by totiž mohla ovlivňovat její barvu v UV části spektra, kterou jsou ptáci na rozdíl od lidí schopni vnímat,“ popsal Šulc.

Vědci sledovali 71 budek lejsků během jejich loňské hnízdní sezony. Přibližně polovina z nich se nacházela ve znečištěném prostředí do pěti kilometrů od těžební hutě.

Tým expertů postupně vyfotografoval vejce lejsků speciálním fotoaparátem citlivým nejen na viditelné světlo, ale také na danou UV část spektra. Následně zbarvení vajec analyzovali pomocí modelu, který simuluje ptačí vidění a schopnost rozpoznávat barvy.

„Naše výsledky ukázaly, že intenzita modrého zbarvení vajec je ve znečištěném prostředí opravdu nižší, nicméně intenzita krmení mláďat samci se mezi kontrolní a znečištěnou oblastí Harjavalta překvapivě nelišila. Samci vlastně vůbec nereagovali na modré zbarvení vajec,“ uvedla finská odbornice.

Detailnější analýza zbarvení vajec odhalila, že za jejich nižší modrost může zvýšené UV zbarvení, což podle vědců naznačuje, že jejich „vybledlost“ je pravděpodobně způsobená poruchou jejich vápenaté struktury.

„V této studii jsme ani nezjistili, že by samice lejsků v kontaminovaném prostředí byly v horší tělesné kondici. Nicméně zvýšené UV zbarvení vajec ve znečištěném prostředí naznačuje výraznou změnu struktury skořápky v důsledku kontaminace prostředí těžkými kovy,“ poznamenal Šulc.

Předmětem dalšího výzkumu bude, jaké dopady může mít tento typ lidské činnosti – tedy popisovaná kontaminace – na různé druhy ptáků, pro které je zbarvení vajec zásadní.