Článek
Studii vypracovali odborníci z pražského Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), který funguje při Národohospodářském ústavu Akademie věd a tvoří součást společného pracoviště AV ČR a Univerzity Karlovy CERGE-EI.
Podíl dívek na osmiletých gymnáziích činí podle studie 53 procent studentů. Na šestiletých tvoří dívky 58 procent studujících, na čtyřletých 63 procent.
Podle výsledků studie by se známkám na vysvědčení neměl připisovat příliš velký význam při rozhodování o dalším vzdělávání.
„Bylo by vhodné posilovat povědomí o omezené vypovídající schopnosti známek na vysvědčení, protože známka na vysvědčení zohledňuje i sociálně-emoční schopnosti, přísnost známkování a subjektivní pohled učitele,” doporučili autoři analýzy.
Podcenění šance
Právě to, že se do známek často promítá i chování dětí, zhoršuje podle studie zejména průměrné výsledky chlapců. Dívky se stejnými intelektuálními dovednostmi naopak dostávají v průměru lepší známky, protože rychleji vyspívají.
To vede u části hochů k podceňování šancí na přijetí, a proto se jich hlásí méně na gymnázia. Například přihlášku na osmileté gymnázium si podle studie CloSE podalo o 3,4 procentního bodu víc děvčat.
| Přijímačky na střední |
|---|
| Vláda nezavede minimální jednotnou bodovou hranici pro přijetí na střední školy |
Podíl dívek na osmiletých gymnáziích činí podle studie 53 procent studentů. Rozdíl v zastoupení obou pohlaví se ale s věkem ještě prohlubuje. Na šestiletých gymnáziích tvoří dívky 58 procent studujících a na čtyřletých 63 procent. Naopak ve středních školách s výučním listem dominují chlapci.
Větší svědomitost dívek
Autoři studie připustili, že kromě známkování chování může být příčinou vyššího zastoupení dívek na gymnáziích i jejich větší svědomitost, vytrvalost a pečlivější příprava na zkoušky.
Z údajů Českého statistického úřadu například vyplývá, že v současnosti ženy častěji než muži dokončí vysokou školu. A byť stále vydělávají citelně méně než muži, ovládají také častěji víc než dva cizí jazyky.
Dle studie ovšem mohou známky na vysvědčení zvětšovat i sociální rozdíly mezi bohatšími a chudšími. Zhoršují například šance na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Ačkoli totiž slabší známka neznamená vždy nižší šance na přijetí ke studiu, mohou mít rodiče i dítě dojem, že to tak je, a přihlášku ke zkouškám proto vůbec nepodají, domnívají se autoři.
Celonárodní srovnávací zkoušky?
K lepší představě o úrovni znalostních dovedností žáka by podle institutu IDEA zřejmě mohl přispět systém celonárodních srovnávacích zkoušek.
„Ale zavedení takového systému, který byl před mnoha lety zamýšlen, je spojeno i s výraznými systémovými riziky, jako je zavádění nevhodně koncipovaných a zavádějících žebříčků škol, přílišné soustředění výuky na testované znalosti a dovednosti a například motivaci k podvádění na straně učitelů a škol,” uzavřela zpráva.
Přihlášky k jednotným přijímacím zkouškám na maturitní obory mohou zájemci odevzdat nejpozději v pátek 1. března. Letos se zkoušky uskuteční na čtyřletých oborech 12. a 15. dubna a na víceletých gymnáziích 16. a 17. dubna. Dva náhradní termíny budou v květnu.
