Změny na VŠ? Přibývá škol, které opouštějí klasickou podobu bakalářek a státnic

Univerzity ke změnám motivuje zejména prudký rozmach umělé inteligence (AI), který už nelze příliš ignorovat. Zákon ani předpisy nenařizují konkrétní podobu zakončení studia, proto lze v rámci nové akreditace či její úpravy nahradit bakalářku jiným výstupem, který ověří znalosti a kompetence studentů.

K určitým proměnám se odhodlávají vysoké školy v Praze, Brně nebo i v Liberci.

Kupříkladu pražská Vysoká škola ekonomie a managementu (VŠEM) nyní oznámila, že od akademického roku 2024/2025 přichází se změnou. Studující budou podle vyjádření této školy „místo nudného přepisování odborné literatury do závěrečné práce pracovat na ryze prakticky orientovaném bakalářském projektu, jehož téma a zaměření si mohou sami zvolit“.

Nástup ChatGPT a dalších nástrojů strojového učení totiž v současnosti způsobil, že „napsat bakalářskou práci na takřka jakékoli téma je otázkou dobře zvolených promptů při zadání jazykovému modelu a následné úpravy v podobě citací a odkazů na odbornou literaturu“, tvrdí škola.

Pro studenty, kteří nebudou mít konkrétní téma projektu, bude k dispozici klauzurní práce s praktickými zadáními připravenými školou. Změny posvětil Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ), který ze zákona dohlíží na kvalitu vysokoškolského vzdělávání.

„Není to tak, že by písemné práce přestávaly dávat smysl zcela, ale u konkrétních studijních programů, zejména u těch profesně orientovaných, je nepochybně pro všechny strany užitečnější, pokud studenti místo písemné práce předloží výsledky konkrétního praktického zadání. V případě profesních programů mohou z takové změny benefitovat jak samotní studenti, tak jejich potenciální zaměstnavatelé,“ řekl k tomu předseda NAÚ Robert Plaga.

Podle prorektora VŠEM Bohumila Kartouse je změna jasným signálem posunu ke kvalitnějšímu a užitečnějšímu vzdělání, které bude mít dlouhodobou hodnotu pro studenty.

„Bakalářský projekt vychází z reálného profesního života a umožňuje studentům aplikovat získané znalosti a dovednosti ve své profesi nebo podnikání již během studia,“ zmínil další prorektor VŠEM Daniel Šťastný.

Změna platí nejen pro nově nastupující studenty v nadcházejícím akademickém roce, ale i stávající studenti VŠEM se mohou rozhodnout, zda zůstanou u své původní struktury studia, nebo využijí nové možnosti.

Součástí změn na VŠEM od příštího akademického roku je také to, že místo ústního zkoušení budou studenti při státních závěrečných zkouškách vést odbornou diskuzi na téma svého bakalářského projektu.

„Žádné ústní zkoušení předem memorovaných znalostí, žádné potítko. Diskuze nad bakalářským projektem bude přirozeným způsobem ověření toho, co se studenti na VŠEM naučili a v praxi vyzkoušeli,“ poznamenal Kartous s tím, že zkoušení získaných znalostí probíhá už během studia.

„Otázku změny závěrečné práce a státní závěrečné zkoušky u bakalářských studijních programů jsme s předsedou NAÚ Plagou poprvé probírali již v roce 2022. VŠEM se dostalo v této myšlence podpory, protože je v souladu s novelou Zákona o vysokých školách, která umožňuje akreditovat profesní studijní programy. Poté započalo interní designování podoby bakalářského projektu a státní závěrečné zkoušky. Loni jsme koncept otestovali na vybraných studentech končících 2. ročník Bc. studia, kteří dali k uvedenému skvělou zpětnou vazbu i cenné podněty. Následně jsme NAÚ informovali o plánované změně, která byla schválena,“ shrnul Šťastný pro Novinky.

Ohlasy studentů jsou podle něj pozitivní. „Stávající studenti možnost volby vítají a od prvního dne zjišťují, jak mohou postupovat, pokud chtějí projekt zpracovat,“ uvedl. „Od zveřejnění jsme rovněž zaznamenali zvýšený zájem uchazečů o bakalářské studium, nebo o uznání předmětů z jiných vysokých škol v rámci dostudování na VŠEM,“ dodal.

Tato soukromá škola však rozhodně není jediná, podobnou cestou se vydávají rovněž některé veřejné VŠ.

Jak nedávno připomněl web o vzdělávání EDUzín v textu, který původně vyšel v Akademii Lidových novin, tak např. loni na podzim sdělila Podnikohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze, že se rozhodla závěrečné bakalářské práce zrušit a nahradit je taktéž projektem. Změna se dotkne studentů, kteří nastoupí v akademickém roce 2024/2025.

Dalším příkladem je Masarykova univerzita (MUNI) v Brně. Zde už od roku 2018 zavedli tzv. diplomový úkol na jednom z bakalářských studijních oborů právnické fakulty, konkrétně na oboru vyšší justiční úředník.

Podobným směrem se ubírá také Ekonomicko-správní fakulta MUNI. Fakulta usiluje o nahrazení tradičních bakalářských prací novým formátem, závěrečným projektem.

„Student nebude hodnocen primárně za zpracování rozsáhlého textu, ale zejména za svoji prezentaci, schopnost adekvátně odborně reagovat, odůvodňovat svá rozhodnutí a předkládat své návrhy. Toto jsou schopnosti a dovednosti, které charakterizují profil absolventa bakalářského studia na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity,“ uvedla proděkanka fakulty Marie Hladká.

„Máme už určité zkušenosti, kdy např. studijní program teologie na naší Cyrilometodějské teologické fakultě už několik let nahrazuje kvalifikační práci závěrečnou disputací. Další možné formy závěrečných prací představují závěrečné projekty, soubory prací a podobně,“ přidal k tomuto tématu i mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant.

Už loni v prosinci jsme s odkazem na vyjádření zástupců univerzit psali, že umělá inteligence je užitečný nástroj, který by měli studenti umět využívat, k jejím výstupům musí ale přistupovat kriticky. O problematice AI se diskutuje hlavně u prací, které mají charakter rešerší.

Odhalit, zda studentovi část nebo dokonce většinu práce nevygenerovala umělá inteligence, není snadné. Podle Jana Macha z oddělení řízení kvality na VŠE ale vyučující často práce vytvořené AI rozpoznají: „Kvalita výstupů generovaných AI v praxi totiž nedosahuje očekávané úrovně odborné práce a práce také často neodpovídá původnímu zadání. Student nedokáže u zkoušky ani obhájit východiska své práce.“ Výstupy AI navíc nesmějí být prezentovány jako vlastní práce tam, kde se očekává individuální přínos studenta.

Např. na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) smějí studenti AI využívat i při psaní závěrečných prací (které jsou primárně experimentální), musí ale obhájit tvrzení, které od ní získají. Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) bakalářské práce rušit neplánují. Práce by podle pravidel ČVUT měla zahrnovat něco, co by AI nedokázala vytvořit, např. autorské konstrukční úlohy.

Loni jsme také informovali, že ChatGPT či jiné nástroje umělé inteligence nově mohou při psaní bakalářských, diplomových či jiných odborných prací používat i třeba studenti na Technické univerzitě v Liberci.

Podle prorektora VŠEM Šťastného každopádně nelze předjímat, jak se ke změnám v závěrečných pracích budou stavět jiné vzdělávací instituce. „Je nutné mít na paměti, že onen koncept je vhodný jen pro vybrané typy studijních programů. Obecně bychom však tento posun vítali, protože by posouval vysokoškolské studium v ČR kupředu a pomáhal naplňovat očekávání i potřeby studentů,“ uzavřel.

Za připomenutí ještě stojí, že na Stavební fakultě Vysokého učení technického (VUT) v Brně letos prvních šest studentů obhájilo své bakalářské práce v rozšířené a virtuální realitě.

Využili speciální brýle a několik propojených zařízení, včetně velkoplošné obrazovky a projektoru. VUT o novince informovalo na svém webu, Novinky o tom aktuálně rovněž referovaly.