Změny klimatu přivály na Ostravsko teplomilnou kobylku

Výskyt kobylky kuželohlavé potvrdil pětiletý výzkum v terénu, se kterým pomáhali i amatérští pozorovatelé z řad veřejnosti. Ostravští biologové si totiž před pěti lety položili otázku, která se týkala rychlosti a způsobu šíření hmyzu v souvislosti s oteplováním klimatu.

Entomologové Oto Kaláb, Petr Pyszko a Petr Kočárek z katedry biologie a ekologie PřF OU si pro svůj výzkum jako modelový druh vybrali právě danou kobylku, která se v Česku znovuobjevila v roce 2006 na jižní Moravě po zhruba 50 letech.

„Pro naše zkoumání migrace hmyzu má ideální vlastnosti,“ poznamenal Kočárek.

„Je to dobře létající druh, který se snadno šíří otevřenou krajinou, a lze jej snadno vyhledávat i mapovat. Samci totiž navečer vydávají hlasitý a velmi charakteristický zvuk, který je dobře slyšitelný i na desítky metrů. Po večerech jsme pravidelně projížděli autem s otevřenými okýnky krajinou a pomocí detektoru ultrazvuku, který umožňuje zachycení a lokalizaci zvuku, mapovali možné přesuny této kobylky napříč Moravskou bránou,“ vysvětlil.

Data, která ostravští vědci postupně získali, následně doplnili o údaje ze systematického mapování rovnokřídlých v ČR a o pozorování veřejnosti. To vše ukázalo, že od roku 2006 urazila kobylka od hranic s Rakouskem desítky kilometrů na sever.

Kobylka se podle odborníků šířila maximální rychlostí 13,8 až 16,2 kilometru ročně, přičemž v Moravské bráně na severu Moravy se její postup zpomalil na 11,1 až 11,7 kilometru ročně.

„Při modelování rychlosti a tras migrace jsme vyšli z geografických analýz, protože jsme museli vzít v potaz existenci míst, kterým se kobylky kuželohlavé vyhýbají (např. hory). Provedli jsme tak analýzy nákladových vzdáleností a s jejich pomocí jsme vytvořili plošný model, který zohledňuje vlastnosti krajiny i vhodnost stanovišť pro šíření tohoto druhu,“ dodal Kaláb.

Své závěry vědci Přírodovědecké fakulty OU nedávno publikovali v prestižním časopise Insects. V daném textu mj. konstatují, že se kobylka kuželohlavá za pouhých 15 let stala na řadě míst v Česku běžným druhem.

Zároveň jde v případě jejího šíření podle nich o jasný důkaz toho, jak dynamické jsou proměny fauny v krajině v době globálních klimatických změn.

Zaznamenané trasy expanze kobylky kuželohlavé s velkou pravděpodobností navíc využívají i další druhy, a to včetně těch nepůvodních a invazivních.

Na rozdíl od invazivních druhů jde nicméně v případě sledované kobylky o druh neškodný, jak připomíná tisková mluvčí Ostravské univerzity Lucie Fremrová, která Novinkám poskytla i obrazové materiály.