Článek
Úřad veřejného ochránce práv ale ve své připomínce poukázal na to, že zamýšlená úprava by mohla být diskriminační.
Pochybnosti o správnosti novely vyjádřily i některé kraje a další ministerstva.
Resort školství původně chtěl, aby změna vyhlášky platila již pro zápisy letos v dubnu. Ovšem příprava změn stále dokončena není, jak vyplývá z informací na vládním webu.
Školský zákon jmenuje jako kritéria pro přijetí k základnímu vzdělávání věk dítěte a místo trvalého pobytu. Neveřejné školy nemají dané spádové obvody, takže je pro ně určující jen věk.
Úprava zápisů do neveřejných ZŠ může zvýšit nerovnosti ve vzdělávání, varuje organizace
Ministerstvo proto navrhlo, aby jako další podmínku v kritériích mohly stanovit i přítomnost dítěte u zápisu a aby se jich netýkalo časové a obsahové omezení pro posouzení připravenosti dítěte na školu.
Pokud by uchazeč v soukromé či církevní základní škole neuspěl, měl by podle úřadu zajištěné místo ve veřejné spádové škole.
Zvýšilo by to nerovnosti ve vzdělávání?
„Rozumím tomu, že soukromé a církevní školy jsou do značné míry doplňkem ke školám veřejným a stanoví si některá vlastní kritéria přijímání pro případ, že počet uchazečů převýší počet přijímaných,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.
„I v případě těchto škol však platí, že kritéria musí být zákonná, nediskriminační, stanovená předem, logická a rovně uplatňovaná,“ dodal.
Ombudsman Křeček sebral zástupkyni Šimůnkové všechny agendy. Ta se bude bránit
Podle něj by se navrhovanou úpravou mohla zvýšit výběrovost neveřejných škol na úkor dětí z chudých, nevzdělaných či rozvrácených rodin nebo dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, jako jsou třeba různé poruchy učení.
Domnívá se, že navrhovaná úprava by tak mohla dál zvýšit nerovnosti ve vzdělávání, které si ministerstvo dalo za cíl naopak snižovat.
„Zápisy nejsou přijímačky“
Na chybějící vyhodnocení sociálních dopadů a hrozby diskriminace poukázal i úřad ministra pro legislativu Michala Šalomouna nebo Olomoucký kraj.
Pražský magistrát upozornil, že úřad ombudsmana již dříve na základě výkladu školského zákona uvedl, že zápisy nejsou přijímací zkoušky, a přijetí dítěte se u nich nemůže podmiňovat testem školní zralosti.
Pětina znevýhodněných žáků čelí tlaku na změnu školy, zjistil výzkum
Jako nejspravedlivější řešení pro případ nedostatečné kapacity školy doporučila bývalá ombudsmanka Anna Šabatová rozhodnout o přijetí losováním.
Podle magistrátu by se proto pro změnu podmínek u zápisů měl upravit spíš zákon než jen vyhláška.
Podle Jihomoravského kraje by stejné podmínky jako do soukromých a církevních škol měly platit i pro děti, které se hlásí do veřejné školy mimo svůj spádový obvod.
Za vhodné by to kraj považoval hlavně v případě škol alternativních nebo s rozšířenou výukou některých předmětů.
Do soukromých ZŠ chodí oproti roku 2015 dvojnásobek dětí. Roste i zájem o domácí vzdělávání
Resort vnitra doplnil, že návrh nevyjasnil ani to, jaká další kritéria by si školy pro přijetí dítěte mohly stanovit.
Ministerstvo zemědělství pak v úpravě nenašlo ani důvody pro zrušení časového a obsahového omezení pro rozhovor s dítětem.
Na riziko růstu nerovností kvůli navrženým změnám u zápisů upozornila již dříve i nezisková společnost EDUin.
Její analytik Jan Zeman poukázal, že soukromé a církevní školy dostávají od státu peníze na platy svých pracovníků i na neinvestiční výdaje jako učebnice nebo další vzdělávání pedagogů.
Mají proto podle něj také plnit úkoly stanové státem, jako je právě i snižování nerovností ve vzdělávání.