Článek
Nejhorší záplavy ve střední Evropě za posledních dvacet let si vyžádaly 24 mrtvých, města jsou zavalena bahnem a sutinami, budovy poškozeny, mosty zříceny a úřady musí zaplatit za opravy miliardy. Povodně nejvíce zasáhly Polsko, Česko a Rakousko. Bouře Boris ale řádila i v dalších státech.
Podle nové studie je v důsledku klimatických změn pravděpodobnost výskytu podobných povodní dvojnásobná. Lijáky, které způsobily ničivé záplavy ve střední Evrop, by tak nemusely být ničím neobvyklým, naopak by mohly nabývat na síle. Zářijové deště byly v důsledku změny klimatu silnější nejméně o 7 % .
„Našli jsme souvislosti mezi přívalovými dešti, které zachvátily střední Evropu, a klimatickou změnou. Záplavy jsou ničivým důsledkem oteplování způsobeného fosilními palivy,“ uvádí jedna z autorek studie Joyce Kimutaiová.
Extrémní horka budou v létě novým normálem, řekl generální tajemník OSN
Autoři výzkumu zároveň naléhají na politiky, aby se zasadili o zastavení globálního oteplování. „Dokud nenahradíme ropu, plyn a uhlí obnovitelnou energií, budou jevy jako Boris vyvolávat ještě silnější srážky, které zapříčiní ještě silnější a ekonomicky ničivější povodně,“ upozornil další autor studie a klimatolog z Univerzity přírodních věd v Poznani Bogdan Chojnicki.
Dále uvádí, že bychom měli bojovat za zastavení klimatických změn, abychom se vyhnuli obrovským sociálním a ekonomickým nákladům. Studie zjistila, že podobné a silnější srážky udeří, pokud se svět oteplí o 2 stupně Celsia, což se očekává v roce 2050. Intenzita srážek by se zvýšila o přibližně 5 % a jejich pravděpodobnost výskytu o 50 %.
Jeseník, 16. 9. 2024
„Tyto záplavy ukazují, jak nákladná začíná být změna klimatu; zpustošily města a zničily tisíce domů,“ podotkla Maja Vahlbergová, další spoluautorka studie. Badatelé uvedli, že adaptační opatření aplikovaná v souvislosti s povodněmi v letech 1997 a 2002 snížila počet obětí při letošních ničivých povodních. Zároveň podle nich obnova ohrožených oblastí nemusí mít smysl.
Vědci portálu WWA společně analyzují, vyhodnocují a informují o možném vlivu změny klimatu na extrémní počasí. Na výzkumu, který se věnuje povodním, se podíleli vědci z univerzit a meteorologických agentur z Polska a Rakouska, Německa, Švédska, Spojených států, Velké Británie a Nizozemska.