Hlavní obsah

Změna klimatu by mohla vzkřísit zabijáka - pravé neštovice

Novinky, fia

Poté, co se vědcům nedávno podařilo oživit 30 tisíc let starý obří virus napadající améby, vyvstala otázka, zda lidstvu nehrozí návrat dalších virů, které už rozhodně nejsou tak neškodné. Největší strach jde z viru pravých neštovic (Variola), jenž může dřímat v tělech svých obětí ve zmrzlé sibiřské půdě. Ta vlivem klimatických změn nemusí zůstat zmrzlá navěky.

Foto: Profimedia.cz

Virus pravých neštovic (Variola) pod mikroskopem

Článek

Server BBC v souvislosti s objevem 30 tisíc let starého neškodného viru Pithovirus sibericum v sibiřském permafrostu připomněl, že věčně zmrzlá půda v této oblasti se od roku 1970 smrskla a klimatologické modely předpovídají její další ústup. Navíc se lidé na tato místa více zaměřují s cílem využít tamní přírodní zdroje.

Jeden z objevitelů starého viru, francouzský biolog Jean-Michel Claverie, varoval, že probuzení života, který spí v hlubších vrstvách sibiřského permafrostu, představuje pro lidstvo nezanedbatelnou hrozbu.

Recept na katastrofu

„Je to recept na katastrofu,“ řekl BBC. „Pokud začneme s průmyslovými průzkumy, lidé začnou vytahovat hlubší vrstvy permafrostu. Těžbou a vrtáním se tyto hlubší vrstvy naruší a v tu chvíli přichází nebezpečí,“ uvedl Claverie.

Jako mimořádnou hrozbu mínil dávné kmeny viru pravých neštovic, který byl v roce 1980 ohlášen za vymýcený. „Pokud se potvrdí, že tyto viry dokážou přežít stejným způsobem jako onen amébový virus, pak pravé neštovice nejsou z této planety vymýceny, pouze z jejího povrchu,“ upozornil.

Virus by například mohl přežívat v arktických oblastech Sibiře v ostatcích lidí, kteří tu byli pohřbeni a kteří podlehli právě této smrtelné nákaze.

Foto: Profimedia.cz

Puchýře na rukou člověka nakaženého virem pravých neštovic. Pokud pacient nákazu přežije, puchýře odpadnou a zůstanou po nich jizvy.

Zda všechny viry mají schopnost přežít tak dlouhou dobu ve zmrzlém stavu, ale podle jiných expertů vůbec není jisté. Někteří naopak tvrdí, že táním a s ním spojeným rozkladem těl, se šance viru na přežití naopak snižuje.

Michael Lane, který v 70. a 80. letech 20. století vedl v rámci Centra pro kontrolu a prevenci nemocí program boje s neštovicemi, zůstává v klidu. “Nikdo se neobává, že by existovala významná pravděpodobnost, že by globální oteplování rozpustilo permafrost a rozpoutalo světovou epidemii,” prohlásil.

Poslední známé zásoby smrtelného viru pravých neštovic mají ve střežených laboratořích k dispozici Spojené státy a Rusko. Obě země se brání likvidaci těchto vzorků s tím, že jsou nutné pro výzkum související s bojem proti terorismu. Jenže stejně jako už se na Zemi běžně nevyskytuje virus samotný, nejsou dostupné ani dostatečné zásoby vakcín. Pokud by přeci jen došlo na katastrofický scénář, důsledky pro lidstvo by byly smrtící.

Pravé neštovice
Pravé neštovice se poprvé vyskytly zřejmě před více než 3000 lety v Indii a v Egyptě a po celá staletí patřily k největším metlám lidstva. Po příchodu bílých lidí na americký kontinent virus vyhubil podle některých údajů až 90 procent původní indiánské populace. Jen v uplynulém století zabily přes 300 miliónů lidí.
Patří do čeledi Poxviridae a nemají nic společného s virem planých neštovic.
V roce 1959 zahájila Světová zdravotnická organizace (WHO) s touto chorobou boj, o 19 let později byl vyléčen poslední pacient. Oficiálně byly neštovice prohlášeny za vymýcené 8. května 1980. Vydatně k tomu přispěli i českoslovenští vědci.

Výběr článků

Načítám