Článek
„Jedinečnost židle spočívá především v univerzálnosti jejího použití. Sportovci s tělesným postižením ji mohou využívat při různých atletických disciplínách: vrhu koulí, hodu diskem, oštěpem nebo i kuželkou. Je určena pro sportovce všech věkových kategorií, různé tělesné váhy, pohlaví, handicapu, pravákům i levákům,“ vysvětlil Melichárek.
Konstrukci židle podle něj charakterizuje snadná rozložitelnost na dílčí komponenty, jejich nízká hmotnost a snadná skladovatelnost.
„Váha vrhací židle usnadňuje sportovcům přepravu, v konečném důsledku šetří rovněž náklady například při letecké dopravě. Zařízení splňuje veškerá kritéria, která jsou stanovena atletickou asociací v ČR i v zahraničí,“ doplnil.
Přizpůsobení hmotnosti sportovců
Při testech prvního prototypu židle v praxi se ukázalo, že při jejím použití sportovcem s vyšší hmotností došlo k deformacím některých součástí.
„S ohledem na tento fakt i na základě požadavků potenciálních výrobců jsme zvolili nový typ konstrukčního materiálu s využitím nerezových trubkových profilů. Odpadla tak potřeba některých technologických operací, zejména povrchové úpravy. Celková tuhost vrhací židle se zvýšila, snížila se pracnost – a tím i náklady na její výrobu,“ pokračoval Melichárek.
„Unikátní design židle je chráněn ve dvou provedeních průmyslovými vzory, které jsou platné na celém území Evropské unie,“ poznamenal Jan Görig, specialista průmyslově právní ochrany.
Nyní probíhá jednání s jedním z možných licenčních partnerů, společností GOZ Metal z Brna, která působí v oblasti výroby pomůcek pro zdravotně postižené. Uzavření licenční smlouvy se předpokládá v průběhu roku. Snahou řešitelů je nabídnout licenci i dalším subjektům, které se v oblasti trhu zdravotně postižených pohybují a projeví zájem o spolupráci. Dle informací univerzity například probíhá jednání s mezinárodní společností Otto Bock.
Židle se již představila na výstavě v německém Berlíně, kde se s ní seznámili zájemci z Itálie, Irska, Německa, Brazílie, Gruzie a Kazachstánu.
„V budoucnu může jít o výrobu zhruba 50 kusů za rok,“ uzavřela Ivana Bartoníková, ředitelka Centra transferu technologií UTB, které se stará o uplatnění výstupů vědy a výzkumu v praxi.
