Článek
„Vynález má ještě jednu výraznou přidanou hodnotu – plastové misky jsou odolné vůči vysokým teplotám, což není u těchto typů tzv. polylaktidových výrobků běžné. Udrží tak tvar, i když se naplní vroucí vodou či zahřejí v mikrovlnné troubě. Budou tak sloužit například jako krabičky na teplé pokrmy,” uvedla mluvčí.
Vědci na vývoji obalů spolupracují se společností Blatinie z Blatnice pod Svatým Antonínkem na Hodonínsku, která se zabývá rostlinnou a živočišnou výrobou a investuje do vývoje ekologických šetrných obalů.
„Od Technologické agentury České republiky jsme dostali na vývoj téměř dva a půl milionu korun,” doplnil rektor UTB Vladimír Sedlařík, který je také ředitelem centra a hlavním řešitelem projektu.
Levná produkce patřičné kyseliny
Na misky používají vědci polymléčnou kyselinu (neboli polylaktid) vyráběnou převážně z vedlejších zemědělských produktů, které obsahují cukry, například z kukuřice nebo cukrové třtiny.
Místo PET lahve kukuřičná varianta. Polští vědci přišli s unikátní náhražkou plastů
„Kyselina mléčná je poměrně dobře dostupná surovina, je levná a získává se z odpadních zemědělských produktů. Polymer z ní vyrobený splňuje veškeré normy a nařízení pro zdravotní nezávadnost a potravinářské použití. Navíc je biokompatibilní, šetrný k životnímu prostředí a šetří spotřebu neobnovitelných fosilních zdrojů, tím mám na mysli ropu,” vysvětlila zlínská vědkyně Petra Válková.
Takto vyrobená biomiska se rozloží v technickém kompostu v řádu několika měsíců, produktem rozkladu je oxid uhličitý a voda.
V současnosti výzkumníci dokončují testování materiálových vlastností misek. Vývoj bude podle univerzity hotov do konce tohoto roku, na trhu by se mohly objevit do dvou let.
