Článek
Výsledky výzkumu o společném vzdělávání, který realizovala výzkumná agentura Nielsen Admosphere, v úterý 6. března představili zástupci Nadace Open Society Fund (OSF), Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOS PŠ) a České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Vzorek pro šetření zahrnoval 507 učitelů a 126 ředitelů ZŠ ze všech krajů.
„Z dříve realizovaných výzkumů vyplývalo, že největší překážkou podpory vzdělávání handicapovaných či mimořádně nadaných žáků v běžných školách je nedostatek finančních prostředků, to podle výsledků námi realizovaného šetření již neplatí,“ potvrdila Klára Laurenčíková z ČOSIV.
Po prvním roce od inkluzivní novely – v polovině dvouletého přechodného období –, uvádí 49 procent ředitelů, že díky změně mohli dětem se speciálními vzdělávacími potřebami poskytnout lepší podporu. V předchozím školním roce nebylo financování zásadní potíží pro 72 procent ředitelů.
Inkluze je běžnou realitou
„Naším cílem bylo zjistit, jak dopady reformy vnímají sami ředitelé a učitelé, v čem jim pomohla a s čím se naopak potýkají. Výzkum potvrdil, že inkluze je pro většinu škol již běžnou realitou. Až 94 procent ředitelů běžných ZŠ uvedlo, že mají dlouholeté zkušenosti se vzděláváním žáků s postižením a dalšími speciálními potřebami. Výsledky poukazují na přínosy reformy, ale i na přetrvávající oblasti, které je třeba zlepšit,“ uvedla Lucie Plešková z Nadace OSF.
Věří, že tato dle jejích slov reprezentativní data od učitelů a ředitelů budou sloužit jako významný podklad pro aktuálně diskutovanou revizi inkluze.
Postrádají větší podporu od poraden
Problémem je kupříkladu nedostatek personálních kapacit. Kvůli tomu učitelé jako podstatnou bariéru uvádějí příliš velký počet žáků ve třídách. Polovina učitelů také poukazuje na to, že je pro ně neúměrně zatěžující požadovaná administrativa.
Kvalifikované zaměstnance na místa asistentů pedagoga se daří zajistit 42 procentům ředitelů, 26 procent z nich považuje jejich hledání za problematické. Spolupráci mezi učiteli a asistenty hodnotí pozitivně 84 procent kantorů.
V oblasti podpory učitelů a školení by 78 procent učitelů a 80 procent ředitelů uvítalo intenzivnější metodickou podporu od školských poraden. Více než polovina ředitelů se domnívá, že učitelé na jejich škole potřebují vzdělávání v oblasti metodiky práce se žáky či s pomůckami, které jsou pro ně určeny.
ČOSIV
ČOSIV je platformou zástupců akademické sféry, nevládních organizací, škol a školských zařízení. Aktivně usiluje o zajištění rovného přístupu všech dětí ke kvalitnímu vzdělávání.
Pořádá odborné konference a přednášky, připravuje metodické materiály, vytváří portál určený zejména pedagogické veřejnosti, rodičům a dalším aktérům vzdělávací politiky. Snaží se přinášet do veřejné diskuse o kvalitě vzdělávání tuzemské i zahraniční příklady dobré praxe.
„Inkluze přináší potřebným žákům víceméně propracovaný systém podpory s finančním zajištěním. Pedagogové by ale potřebovali cílenější metodickou a odbornou podporu pro svoji každodenní práci s takovými žáky. Pokud doporučení zprávy z výzkumu posunou rozhodování ve prospěch učitelů a jejich žáků, zapojení respondentů do výzkumu nebylo zbytečné,“ doplnil předseda školských odborů František Dobšík.
