Článek
Pro školy nyní Národní pedagogický institut (NPI) připravuje nové vzdělávací plány. Ty počítají se zachováním devítiletého vzdělávání na ZŠ, zmínil za institut Kamil Ubr.
„Předtím, než by se k něčemu takovému přistoupilo, je podle pana ministra Balaše potřeba tuto otázku důkladně analyzovat, včetně toho, jaké přínosy, ale i náklady by tato změna znamenala. Určitě je tedy nutná detailní diskuse s odbornou veřejností. A pokud se dojde ke shodě, že je tato změna prospěšná, že to prospěje našemu vzdělávacímu systému, je nutné vysvětlit také laické veřejnosti, v čem tato prospěšnost spočívá. Diskusi o tomto tématu se tedy MŠMT nebrání,“ řekla Lednová.
Základní školy letos opustí přes 100 tisíc žáků, o desetinu více než loni
Poslankyně letos představila pracovní návrh, který navrhuje zrušení devátých tříd a prodloužení povinné školní docházky o dvouleté středoškolské studium. Podle Zajíčkové se „devátý ročník postupně stal pouze čekáním na střední školu“, uvedla na Twitteru.
Zkrácení ZŠ na osm let by podle ní mimo jiné uvolnilo kapacity školních budov pro vytvoření přípravných tříd. Mateřské školy by tak byly vyhrazené pouze pro děti od tří do šesti let. Nyní jsou v nich i děti s odkladem školní docházky. Ten má v ČR každé páté dítě a jejich počet podle České školní inspekce roste.
Proti zrušení devátých tříd jsou však mnohé školské asociace a organizace. Nesouhlasně se k tomu vyjádřil třeba Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací ČR CZESHA zastupující mimo jiné Asociaci ředitelů ZŠ, Asociace středních průmyslových škol a Sdružení učňovských zařízení. Návrh nemá podle předsedkyně Petry Mazancové podporu ani spolku Učitelská platforma.
K debatě o zkrácení ZŠ a prodloužení školní docházky nejsou data, tvrdí zástupci učitelů
Nyní je školní vzdělávání i s posledním ročníkem školky povinné deset let a základní vzdělání má ten, kdo úspěšně ukončí devátý ročník ZŠ. Povinný devátý ročník ZŠ byl Česku zaveden v roce 1995, roční předškolní vzdělávání je povinné od roku 2017.
Ubr ve čtvrtek řekl, že NPI pokračuje v přípravě revizí rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro devítileté ZŠ. RVP na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle RVP vytváří vlastní učební plány. Zástupci MŠMT letos avizovali, že po úpravách bude na ZŠ více času na prohlubování a rozvíjení učiva. Obsah vzdělávání se podle nich bude redukovat a aktualizovat, celkový počet vyučovacích hodin se nezmění.
O nutnosti změn v učivu se mluví od roku 2016. Koncepci pro změny v RVP začali experti na MŠMT připravovat od roku 2021, NPI úpravy v jednotlivých předmětech chystá od roku 2022. Podle platného harmonogramu by první ZŠ mohly podle nového programu začít učit od září 2024. Povinný bude od září 2025 pro žáky v prvním a šestém ročníku ZŠ a ve všech třídách od září 2029.
Nový vzdělávací program pro ZŠ by měl být stručný a jasný, nabádá školní inspekce
