Článek
„Máme pětatřicet účastníků z širokého spektra zemí, nejvíce, co jsme kdy měli,“ řekl Novinkám před několika dny Václav Liška, vedoucí letní školy, která se letos konala už pojedenácté.
Nejvzdálenější zájemce dorazil z Kanady, nechyběli medici třeba z Belgie, Francie nebo Švýcarska. A samozřejmě z Česka. „Těch je sedm a na rozdíl od jejich zahraničních kolegů mají díky sponzorům školu zdarma, ostatní platí dva tisíce eur,“ podotkl Liška.
Zákroky na živých zvířatech podle něj dělají z této akce evropský unikát, a tak kdyby to kapacita umožňovala, mohlo být účastníků daleko víc. „Hlásilo se nám asi osmdesát studentů, vybrali jsme z nich ty nejlepší,“ konstatoval Liška.
Nový český objev rozsvítí chirurgům mozkové nádory
Podle čeho? „Posílají nám životopisy, chceme vědět, jaké mají zkušenosti. A jakou motivaci, proč to chtějí zkusit,“ objasnil.
Ti vyvolení se seznámí se základy chirurgie. „Držet nástroje, preparovat tkáně, provádět nejzákladnější výkony, jako je odstraňování ledviny, spojování střeva, resekce sleziny. Dojde i na komplikovanější věci, kupříkladu na základy cévní chirurgie. Letos se věnujeme také mikrochirurgii a základům plastické chirurgie,“ zrekapituloval Liška v době konání akce.
„Super zkušenost“
V čase reportáže Novinek z tohoto týdne tam bylo např. pár třeťáků, převažovali ale medici ze čtvrtých a pátých ročníků.
Američan žil s prasečí ledvinou sedm týdnů
To byl třeba případ Magdaleny Petrovičové, Slovenky, která skončila pátý ročník Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Plzeňskou letní školu jí doporučil tamní přednosta chirurgické kliniky.
„Přišlo mi to jako super zkušenost a nezklamalo mě to. Je to takové, jak jsem si to představovala – pří normálních lidských operacích si toho nemáme tolik příležitostí vyzkoušet nebo asistovat při tolika různých zákrocích. Tady si umíme reálně představit, jak to funguje,“ popsala své zkušenosti Petrovičová.
Účastníci letní školy provádějí operační zákroky pod vedením lektora
„Přemýšlela jsem, že po skončení školy začnu na všeobecné chirurgii. Tato zkušenost mě v tom utvrdila, ujistila jsem se, že mně to baví. A že bych v tom chtěla pokračovat,“ doplnila.
Na operačním stole leží sice uspané, ale živé zvíře. „Je to velká zodpovědnost. I když víme, že prasátka po operaci usmrtí,“ uvedla Petrovičová.
16 čuníků
Letní školu experimentální chirurgie, která začala s prvním prázdninovým dnem a skončila v pátek 12. července, letos nepřežilo šestnáct vepřů, z narkózy už se neprobrali.
Zájem o plzeňskou lékařskou fakultu láme rekordy, šanci má každý desátý
„Zvířata maximálně využijeme, na každém se udělá přes třicet výkonů a další desítky pak na odebraných tkáních,“ upozornil Liška.
Uspaná prasata se už z narkózy neprobudí
Na sále nekončí kdejaký čuník, ale čuník s příslušným certifikátem laboratorního zvířete.
„Postupně jsme se dopracovali k tomu, že nejvhodnějším plemenem je přeštické prase. Dodává nám je zemědělské družstvo v Mladoticích,“ sdělil Liška a upřesnil: „Dospělé kusy jsou monstrózní, mají dva až tři metráky. My využíváme mladá zvířata o váze do čtyřiceti kilo.“
Plemeno přeštických prasat je k vidění třeba v plzeňské zoo
Anatomické rozdíly proti člověku se samozřejmě najdou. „Střevo se chová jinak, slezina je protáhlá, játra laločnatá. Nicméně na nácvik to je dobré,“ poznamenal Liška.
Vepřové z operačního stolu na jídelním stole rozhodně nekončí. „Existují zákonné normy – veškerý kadaver (obecně tělo uhynulého, nedonošeného, mrtvě narozeného nebo utraceného zvířete – pozn. red.) se posílá k veterinární likvidaci, to je zcela bez diskuse,“ uzavřel Václav Liška.
Brána jazyků bude v Plzni otevřena. Letos se obejde bez ruštiny
Univerzita Palackého otevřela nové centrum zaměřené na Barmu. Ve střední Evropě je jedinečné
