Zkoumáme, jak udržovat ISS na orbitě bez Rusů. Bylo by to ale smutné, řekla představitelka NASA

Vyjádření přišlo poté, co šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin minulý týden ostře reagoval na americké sankce uvalené na Rusko kvůli vpádu vojsk do sousední země. Rogozin mj. naznačoval, že Rusové by mohli spolupráci kolem ISS ukončit, načež by mohl následovat „nekontrolovaný sestup“ satelitu na území USA nebo Evropy.

„ISS nelétá nad Ruskem, takže všechna rizika jsou na vaší straně,“ uvedl, což ovšem není pravda.

„ISS létá na dráze se sklonem 51,6° vůči rovníku. To znamená, že přelétává nad územím planety mezi 51,6° severní a jižní šířky. V této oblasti leží i ruské území,” vysvětlil Dušan Majer z webu Kosmonautix pro stanici ČT24.

Rusko je každopádně pro provoz vesmírné stanice klíčové, neboť zodpovídá za její pohon a za kontrolu dráhy letu. K tomu slouží motory připojené vesmírné lodě Progress, které se pravidelně zapínají a udržují stanici asi 400 kilometrů nad povrchem Země. Spojené státy se starají o podporu života a dodávky energie.

Obě země také na ISS vysílají své astronauty, přičemž aktuálně jsou na ISS dva Rusové a tři američtí astronauti společně s Němcem Matthiasem Maurerem.

Luedersová novinářům v pondělí řekla, že spolupráce v této souvislosti „formálně“ pokračuje a že americká strana nepozoruje „v pracovní rovině žádné signály, že by naše protějšky nebyly odhodlány“ pokračovat.

„Zároveň neustále hledáme způsoby, jak navýšit operační flexibilitu, a naši přepravci nákladu se zabývají doplněním různých možností,“ pokračovala Luedersová.

Jmenovala společnost Northrop Grumman, jejíž loď Cygnus je podle výrobce schopna ISS pohánět bez přispění ruských motorů. Také zmínila SpaceX, jejíž šéf Elon Musk na Twitteru zveřejnil logo své firmy v reakci na řečnickou otázku Rogozina, kdo by zachránil vesmírnou stanici před pádem na Zemi.

Luedersová ovšem zdůraznila, že jde pouze o nouzové možnosti. „Bylo by pro nás velmi obtížné fungovat samostatně. ISS je mezinárodní partnerství... Byl by to smutný den pro mezinárodní spolupráci, pakliže bychom nebyli schopni nadále pokojně pracovat ve vesmíru,“ konstatovala.

Šéf ruské vesmírné agentury Rogozin mezitím ve středu podmínil plánované vypuštění dalších internetových satelitů britské společnosti OneWeb v noci na sobotu poskytnutím záruk, že nebudou využity k jiným než civilním cílům. Požaduje také, aby britská vláda opustila řady akcionářů společnosti. Podmínky mají Britové splnit do pátečního večera, napsala agentura TASS.

OneWeb sídlí v Londýně, ale odbočky má i ve Spojených státech. Cílem jejího projektu je zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu z kteréhokoli místa na světě ať už na zemi, na moři, nebo ve vzduchu. Jde o podobný program, jako je Starlink společnosti SpaceX vesmírného vizionáře Muska.

Rogozin start rakety Sojuz-2.1b s další várkou satelitů OneWeb z Bajkonuru 19 minut před půlnocí na sobotu podmínil poskytnutím „právních záruk“, že družice nebudou využity k vojenským účelům a že nebudou ani žádná data armádě poskytována. Později dodal, že „v souvislosti s nepřátelským postojem Británie vůči Rusku je ještě jednou podmínkou odchod britské vlády z řad akcionářů OneWeb“.

Jde o další z reakcí tohoto blízkého spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina na mezinárodní sankce uvalené na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině.

Kromě vyhrocených vyjádření v souvislosti s ISS oznámil, že Roskosmos „v reakci na sankce EU přerušuje spolupráci s evropskými partnery na vesmírných startech z Kourou a stahuje své technické zaměstnance z Francouzské Guyany“. Rusko tento kosmodrom využívá po dohodě s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) k vynášení různého nákladu do vesmíru, ruského i pro jiné zákazníky.

Z Kourou se uskutečnil i jeden start s družicemi OneWeb, zatímco další satelity vynesly ruské Sojuzy z kosmodromu Vostočnyj v Rusku a z Bajkonuru v Kazachstánu.

Rogozin chce zároveň „přísně potrestat“ hackery z hnutí Anonymous, kterým se podařilo napadnout počítačové systémy vesmírné agentury Roskosmos.