Článek
Vědci pro agenturu Reuters popsali fosilie jako dva druhy červených mořských řas, jednu vláknitou a druhou cibulkovitou, které žily na mělčině vedle jakýchsi rohoží z bakterií. Až dosud přitom odborníci za nejstarší rostliny světa považovali jiné červené řasy, staré zhruba 1,2 miliardy let. Ty byly objeveny v arktické části Kanady.
První rostliny už před 1,6 miliardy let
Vědci tvrdí, že buněčné struktury zachované ve fosiliích a jejich celkový tvar skutečně svědčí pro to, že jde o ruduchy, primitivní druh rostlin. Ty se do dnešní doby vyskytují v moři, například na korálových útesech, ovšem lze je najít i ve sladkovodním prostředí. Například odrůda červených řas zvaná nori je běžnou součástí japonské pochoutky sushi.
„Už před 1,6 miliardy let jsme si mohli dát sushi,“ žertuje geobioložka ze Švédského muzea historie přírody Therese Sallstedtová, která vedla studii zveřejněnou v časopisu PLOS Biology.
Země vznikla zhruba před 4,5 miliardy let. Podle všech důkazů se život objevil cca před 3,7 miliardy let ve formě mořských bakterií. Rostliny a pak i zvířata se v prvotním moři objevila až mnohem později.
„Rostliny jsou pro život na Zemi naprosto zásadní. Ukazuje se, že jsou mnohem starší, než jsme si mysleli. Tím se ale úplně mění celá naše perspektiva a celý náš pohled na otázku, kdy se na Zemi objevily pokročilejší formy života, a odstartovaly tak svou evoluci,“ řekla Therese Sallstedtová agentuře Reuters.
Řasy pomohly vytvořit podmínky pro živočichy
Fosilie byla nalezena v sedimentární hornině bohaté na fosfáty v okrese Chitrakoot ve střední Indii, ve státě Uttarpradéš. Ve zkamenělině, která má vláknitou strukturu, objevili vědci vnitřní buněčné částečky, které se zřejmě byly schopné podílet na fotosyntéze – procesu, kdy rostliny přeměňují sluneční světlo na chemickou energii. Vedlejším produktem fotosyntézy je kyslík. Nástup rostlin kdysi dávno pomohl zvýšit obsah v kyslíku v atmosféře, čehož následně využili živočichové. Fosilní buňky také měly ve svých stěnách struktury typické pro červené řasy.
V době, kdy se tyto řasy v moři vyskytovaly, byl povrch Země z velké části holý a neúrodný, život byl pouze mikrobiálního charakteru a obsah kyslíku v atmosféře byl proti dnešku maximálně desetinový, tvrdí další z autorů studie, paleobiolog Stefan Bengston ze Švédského muzea historie přírody.
Fosilie nalezené v Indii také představují nejstarší známé mnohobuněčné organismy spadající do široké kategorie zvané eukaryota, kam patří rostliny, houby a zvířata. Podle vědců je teď už zřejmé, že kořeny celé této říše sahají do minulosti hlouběji, než si lidé dodnes mysleli.