Článek
Zkamenělé vejce z období konce svrchní křídy, poslední části druhohorní éry, má rozměry 29 krát 20 centimetrů. Je tedy jen o něco málo menší než některá vejce obřích madagaskarských ptáků rodu Aepyornis, kteří zřejmě vymizeli až teprve před několika staletími.
Vejce těchto ptáků byla větší než většina dinosauřích vajec, výjimkou jsou však obří vejce připisovaná oviraptorosaurům, z nichž některá měří až přes 60 cm na délku. Proto jsou poněkud sporná tvrzení mnohých zahraničních médií, že nový antarktický objev je „druhé největší objevené vejce”. To ale nicméně neubírá na významu aktuálních zjištění.
| Aepyornis je vyhynulý rod velkých ptáků, řazený do skupiny nelétavých ptáků-běžců, tedy např. po bok pštrosů. V angličtině se mu říká Elephant bird („Sloní pták“). Tento pradávný pštrosí opeřenec vyhynul po kolonizaci afrického ostrova Madagaskar přibližně před 2000 lety, podle jiných údajů však žil ještě kolem let 1000 až 1200 našeho letopočtu. Vážil asi 350 až 500 kg a kladl největší známá ptačí vejce v historii. Podle magazínu Smithsonian jeden nalezený exemplář tohoto vejce měřil přes 30 centimetrů na délku a jeho obvod činil přes 70 centimetrů. Samo o sobě vážilo kolem 1,5 kg. Existují však zřejmě i větší. |
|---|
| Oviraptorosauři byli rozsáhlou skupinou primárně dravých teropodních dinosaurů, žijících v období křídy na území většiny tehdejších kontinentů. Jejich společným znakem je přítomnost zkrácené předočnicové části lebky, často bezzubý zobák a celkově jakoby „papouščí” tvar lebky. Tato skupina byla vývojově velmi blízká ptákům. Tito dinosauři seděli na svých vejcích a zahřívali je. Vejce v případě obřích druhů často dosahovala ohromujících rozměrů, dosud rekordní exemplář z Číny o délce 61 cm (poddruh známý jen z vejce - Macroelongatoolithus xixianensis) má být největším známým vejcem všech dob. |
Zatímco ptáci, krokodýli a mnoho dinosaurů kladlo vajíčka s tvrdou skořápkou, vejce v Antarktidě mělo podle agentury Reuters měkkou skořápku podobnou pergamenu. Jedinými stvořeními v Antarktidě, která byla v té době dost velká na to, aby nakladla taková vejce, byly pravděpodobně tito dva druhy mořských ještěrů: mosasauři a plesiosauři.
Před 40 miliony lety žily v Antarktidě žáby
„Vejce nemělo žádné embryonální pozůstatky a nebyla přesně identifikována kostra matky. Mezi kandidáty patří mosasaurus dosahující délky 50 metrů a plesiosaurus dosahující 10 metrů,“ popsal spoluautor studie Lucas Legendre, který působí na americké Texaské univerzitě v Austinu. Šlo každopádně podle vědců o nejméně sedmimetrového živočicha.
| Mosasaurus je vyhynulým rodem svrchnokřídového mořského plaza z čeledi Mosasauridae. Jedná se o nejznámějšího a také prvně popsaného zástupce této skupiny. První pozůstatky tohoto rodu byly objeveny již kolem roku 1764 na území Nizozemska. Fosilní pozůstatky těchto pravěkých mořských dravců byly objeveny také na území současné ČR. Žili v období svrchní křídy (asi před 95 až 66 miliony let) a jejich nejbližší současní příbuzní jsou podle analýz zřejmě hadi a varani. |
Takto měl vypadat mosasaurus.
| Zástupci skupiny Plesiosauria neboli plesiosauři byli druhohorní mořští plazi. Objevují se ve svrchním triasu asi před 203 miliony lety, jejich největší rozvoj kulminuje v období jury a přežívají až do samotného konce druhohor na přelomu křídy a třetihor před cca 66 miliony lety. Měli charakteristický dlouhý „ještěří“ krk. |
A toto je pravděpodobná podoba plesiosaura.
„Vaječná“ fosilie tím pádem zpochybňuje představu, že tato konkrétní i v Antarktidě žijící zvířata nekladla vejce a rodila již živá mláďata, píše Reuters.
Téměř desetiletí přitom dané vejce dlelo ve sbírkách muzea v Chile. Podle stanice CNN jde rovněž o největší vejce s měkkou skořápkou, jaké kdy bylo objeveno.
Mosasauři a plesiosauři vymřeli spolu s neptačími dinosaury a ptakoještěry na konci druhohor, pravděpodobně po ničivé srážce Země s asteroidem před zhruba 66 miliony lety.
Proč způsobil pradávný meteorit tak masivní vymírání? Mohl za to úhel jeho dopadu
Vědci z Chilské univerzity a Přírodovědného muzea se sídlem v tamním hlavním městě Santiago de Chile našli zkamenělinu už v roce 2011. Zpočátku je mátla a přezdívali ji „Věc“ podle stejnojmenného sci-fi filmu. Nyní však přišli s tímto vysvětlením, komu mohla schránka patřit.
