Život na Venuši? NASA zvažuje vlastní misi

NASA zvažuje dva ze čtyř zkoumaných návrhů misí k planetám, které se v únoru dostaly do užšího výběru. Dva z nich spočívaly ve vyslání robotických sond k Venuši. Z těch pak jedna, s označením DAVINCI+, počítá s vysláním sondy do atmosféry Venuše.

„DAVINCI je logickou volbou, pokud je motivací na to (nález fosfanu) částečně navázat. Protože způsob, jak na to navázat, je doletět tam a podívat se, co se odehrává v atmosféře,” řekl agentuře Reuters astrobiolog David Grinspoon, který pracuje na navrhovaném projektu DAVINCI+.

Mezinárodní tým odborníků sdružených pod ESO totiž v pondělí 14. září oznámil, že v atmosféře Venuše objevil plyn fosfan, který na Zemi produkují mikroorganismy v prostředí chudém na kyslík.

Plyn se nachází zhruba 50 kilometrů nad povrchem Venuše a astronomové si jeho přítomnost na druhé planetě od Slunce nedokážou zatím vysvětlit jinak než možnou přítomností života.

Ale pořád jde zejména o hypotézu. „Má se za to, že v případě planet pozemského typu by objev fosfanu v atmosféře mohl naznačovat přítomnost alespoň bakteriálního života. V případě Venuše je však potřeba být s hodnocením přítomnosti fosfanu opatrný, protože v její atmosféře se některé sloučeniny fosforu přímo vyskytují, kromě kyseliny sírové jsou významnou složkou mraků a hrají důležitou úlohu v atmosférické chemii,“ upozornil pro Novinky v den zveřejnění objevu vedoucí oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR Martin Ferus.

„Kromě toho může fosfan vznikat také reakcí kyseliny sírové s fosfidy přítomnými v meteoroidech, které vstupují do atmosféry Venuše stejně jako do atmosféry Země. Je samozřejmě nutno zhodnotit, jestli počty meteoroidů jsou dostatečné, aby vyprodukovaly pozorované koncentrace fosfanu v atmosféře Venuše. Nicméně může jít i o následky nedávného impaktu většího asteroidu,“ domnívá se Ferus.

Příslušný panel NASA se každopádně nyní zabývá ještě dalšími třemi návrhy. IVO má být mise k vulkanicky aktivnímu měsíci planety Jupiter Io, Trident počítá s průletem a zmapováním ledového měsíce planety Neptun Triton a VERITAS se také týká Venuše, ale je zaměřen na zkoumání geologických dějin planety.

NASA naznačila, že by si mohla k realizaci vybrat jednu nebo dvě z těchto misí.

Hledání mimozemského života se dosud na Venuši nezaměřovalo. V červenci NASA vyslala robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), které by v únoru příštího roku mělo přistát na Marsu. Na rudé planetě má hledat stopy po minulém životě a vyzkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské výpravy.

Ve světle pondělních oznámení ale šéf NASA Jim Bridenstine prohlásil, že je „čas upřednostnit Venuši”. V prohlášení však Bridenstine ujistil, že proces výběru nových misí bude „spravedlivý a nestranný”.

Rovněž vědec Grinspoon je přesvědčen, že výběr musí reagovat na nedávné vědecké objevy.

Také tento týden ruská kosmická agentura Roskosmos uvedla, že ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla koncem nynějšího desetiletí zamířit právě k Venuši a umožnit zkoumání vzorků půdy a atmosféry planety.

Mise stanice Veněra-D se plánuje na léta 2027 až 2029. Původně se počítalo s tím, že se bude jednat o společný rusko-americký projekt, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin dal podle agentury RIA Novosti najevo, že dává přednost tomu, aby šlo o projekt národní.