Článek
Nejmarkantnější rozdíl byl mezi těmi, kdo válku zažili jako nejmladší. Ze 315 544 studovaných případů se u mužů narozených na starém kontinentě ve válečných letech 1940 až 1945 vyskytla rakovina třikrát častěji než u jejich vrstevníků, kteří během války uprchli do budoucího Izraele. U stejně starých žen, jež Evropu opustili až po válce, byl výskyt rakoviny 2,4krát vyšší. Oproti tomu u mužů narozených koncem 30. let byl poměr vyšší 1,75krát.
Data naznačují, že ranné stresující zážitky, včetně těch v prenatálním období, mohou mít dlouhodobý dopad na endokrynní systém, růst a chování. To vše pak činí člověka náchylnějším vůči některým nemocem, uvedli autoři studie.
Otázka, zda k rakovině u Židů v pozdějším věku přispěly kruté podmínky v koncentračních táborech a za jejich branami či v úkrytech, trápí izraelské odborníky už dlouho. Téma je to ale velmi choulostivé. „Lidé, kteří přežili holocaust, už byli v minulosti traumatizováni a my jsme jim nechtěli traumata znovu vyvolávat,“ připustil ředitel Národního registru nemocných rakovinou při ministerstvu zdravotnictví a vedoucí projektu Micha Barchana.
Aškenázové trpí rakovinou častěji
Lékařské experty už dlouho mate také nepoměr onemocnění rakovinou mezi aškenázskými (pocházející ze stř. a vých. Evropy) a sefardskými Židy (původem především z Pyrenejského poloostrova, Středomoří, Balkánu a Orientu). I když u první skupiny bylo nalezeno několik genetických mutací, které ji činí náchylnější k rakovině, rozdíl to zdaleka nevysvětluje.
Odborníci ve Spojených státech, kteří se soustřeďují na stresové faktory v souvislosti s rakovinou, uvedli, že nová zjištění Izraelců jsou sice zajímavá a důležitá, nicméně varovali před rychlými závěry vzhledem k tomu, že prožitky Židů za války byly různé. Šlo o kombinace negativních jevů od podvýživy a dlouhodobého vystavení chladu, až po různé infekce a stres, přetrvávající ještě po kapitulaci nacistů. Výzkumníci se také podle Američanů nezabývali například kouřením, které bylo zejména před válkou velmi oblíbené mezi všemi vrstvami obyvatelstva.
„Vazba válečné zkušenosti s vyšším poměrem onemocnění rakovinou prsu a tlustého střeva je velmi silná,“ řekla listu The New York Times klinická psycholožka ze Seattlu Bonnie McGregorová, jež se zabývá vlivem stresu na imunitu. Doplnila, že nicméně studovaná skupina je velmi nesourodá. „Je to hodně nejasné,“ uzavřela.
Americký deník upozornil, že dřívější studie o rakovině u lidí, kteří prožili druhou světovou válku, vykazovaly různé výsledky. Například u Norů, kteří zažili krátká období nedostatku potravin, se rakovina tlustého střeva objevila méně. Nizozemci, kteří přestáli hladový rok 1944, zase trpěli více rakovinou prsu.