Článek
Ženy dostávají menší mzdu i proto, že dávají přednost méně finančně ohodnoceným oborům, přerušují svůj pracovní život kvůli péči o děti či rodiče a dodržují dodatky mlčenlivosti o platu, jež nemá žádnou oporu v současné české legislativě. Ukázalo se, že to však není všechno.
„Z výzkumu veřejného mínění nedávno vyplynulo i to, že si samy ženy už u pohovoru navrhují o dvacet procent nižší ohodnocení než muži. Souvisí s tím zřejmě sebevědomí a domnělý přínos pro firmu. Třeba obava, že budou muset občas zůstat doma kvůli nemoci dětí. Nicméně se ukázalo, že takto jednají i ženy bez dětí nebo ty, které už mají potomky velké,“ komentovala další negativní faktor, který ovlivňuje výši platů žen, Pavla Špondrová z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
Rozdíl je stejný jako v roce 2002, když se v ČR začalo srovnávat.
Právě Špondrová má na starost projekt 22 % k rovnosti, který už odstartoval, poběží pět let a bude stát Evropský sociální fond 85 miliónů korun.
„Když jsme připravovali podklady pro projekt, objevila jsem i jedno smutné číslo. A to, že náš gender pay gap, tedy nerovnost platů mezi ženami a muži, je na stejné úrovni jako v roce 2002, kdy se začal v ČR měřit. Je jasné, že přirozený vývoj to nevyřeší,“ dodala.
„V celoevropském srovnání jsme třetí nejhorší zemí s 22,1 procenta, přičemž evropský průměr činí 16,1 procenta. Evropské srovnání také ukazuje, že čím vyšší je zaměstnanost žen, tím vyšší je rozdíl v odměňování podle pohlaví,“ vyjmenovala srovnání genderová expertka z MPSV.
V žebříčku Světového ekonomického fóra se Česká republika tradičně umisťuje na spodním konci tabulky, za rok 2015 to bylo 81. místo ze 145 hodnocených zemí.
Stejně v soukromém i státním sektoru
„Podle Eurostatu a Českého statistického úřadu kvůli nižšímu ohodnocení žen v profesi české rodiny ročně hospodaří s rozpočtem poníženým o v průměru 77 tisíc korun. A to už je skutečně významná a hmatatelná částka,“ zdůraznila Špondrová.
Po čtrnáct měsíců trvajícím projektu, zaměřeném na nerovné odměňování žen a mužů, přišlo informační centrum Nora s dalším zjištěním, které usvědčilo i státní instituce, jež mnohdy hlásají, že platová diskriminace je problémem soukromého sektoru.
„Fenomén nerovného odměňování žen a mužů se dotýká jak zaměstnaných v soukromém sektoru, tak v tom veřejném. Rozdíl mezi oběma sektory je velmi nízký, v roce 2013 to bylo pouze 1,5 procentního bodu, tedy 22,7 proti 21,2 %,“ uvedla Kateřina Hodická, ředitelka Genderového informačního centra NORA.
V rámci projektu 22 % k rovnosti ministerstvo připravuje řadu aktivit včetně mzdové a platové kalkulačky, do které zájemce zadá obor, pozici a region a dostane doporučené ohodnocení, o něž by měl u pohovoru žádat. Tuto pomůcku by mělo ministerstvo vyvěsit nejdříve za půl roku.
Finanční pokuty pro zaměstnavatele, kteří diskriminují ženy nižším platovým ohodnocením za stejnou pozici, za jakou muži berou více, zatím ministerstvo nechystá.
Ale v programu osvět a pomocných nástrojů pro zaměstnavatele má MPSV připraven i plán restrikcí, jichž se podnikatelé a odpovědné osoby mohou dočkat od inspektorů práce.
