Článek
Odborníci ve studii zveřejněné ve vědecké databázi Science Direct tvrdí, že našli důkazy o tom, že struktura minerálů v zemském jádře vyzařuje teplo z jádra ven lépe, než se dosud předpokládalo. Zatímco atmosféra Země se otepluje, její jádro se tedy naopak ochlazuje.
Vytvořit minerál z nitra planety
Aby mohli vědci simulovat podmínky v zemském jádře, rozhodli se vytvořit minerál zvaný bridgmanit, který se vyskytuje pouze ve vnitřních částech planety – a je uvnitř Země (a vlastně celkově na planetě jako takové) nejrozšířenějším minerálem.
Australané pohlédli do nitra Země a objevili její další vrstvu
K umělému vytvoření syntetické verze minerálu použili tzv. diamantovou kovadlinku. Jeho vzorek pak umístili do malé komory, kde byl ze všech stran stlačován diamantovými stěnami. Současně byl zahříván laserem, který prosvěcoval diamant.
Studiem tohoto minerálu se zjistilo, že jeho tepelná vodivost je 1,5krát vyšší, než se dříve odhadovalo. Což naznačuje, že radiační tepelná vodivost hraje v procesu získávání tepla ze Země větší roli, upozorňuje agentura Reuters.
Objevili jsme „chybějící prvek“ zemského jádra, hlásí japonští vědci
„Zkrátka jsme nakonec zjistili, že původní hodnota tepelné vodivosti bridgmanitu byla poměrně podhodnocena,“ konstatoval podle Deutsche Welle hlavní autor studie Motohiko Murakami ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu.
Za miliony až miliardy let jako Mars?
Odborníci již dlouho vědí, že se nitro Země bude postupně ochlazovat až do fáze, kdy jádro postupně vyhasne, čímž zanikne vulkanická činnost, která spolu s dalšími faktory umožňuje život. Zanikne tím i ochranné magnetické pole. Teplota zemského jádra se podle odhadů blíží teplotě povrchu Slunce, nicméně její hodnoty tím pádem nevydrží navždy.
Za miliardy let umírající Slunce rozpráší pás asteroidů. Pak zřejmě pohltí i Zemi
Zemské jádro se v průběhu času ochlazuje pomalu. Avšak až jednoho dne plně vychladne a ztuhne, bude to mít obrovský dopad na celou planetu. Vědci si myslí, že když se to stane, Země by poté mohla být trochu jako současný Mars a s velmi tenkou atmosférou.
Marsotřesení odhalilo, proč je rudá planeta pro život tak nehostinná
Pak by bylo pro život velmi obtížné uchovat se – ovšem jak už dříve připomněl vědecký web The Conversation, konkrétně toto ještě několik miliard let „nemusíme řešit“. Podle současných zjištění to sice může být o něco dříve, ale pořád hovoříme o řádu milionů až miliard let.
Za zhruba pět miliard let má naši planetu navíc pohltit Slunce, z něhož se stane tzv. rudý obr.
Nejrozšířenější minerál pojmenován až před osmi lety
Podle nynějších poznatků se zemské jádro skládá z vnitřní tuhé části a z vnější tekuté vrstvy. Z dřívějších výzkumů vyplynulo, že vnitřní jádro rotuje rychlostí o 1,1 stupně za rok rychleji vzhledem ke zbývající části naší Země, stojí na webu České astronomické společnosti.
Bridgmanit je minerál, který se nachází mezi vnějším tekutým jádrem a roztaveným fluidním spodním pláštěm. Vědci byli přesvědčeni, že klíčem k pochopení ochlazování vnitřní zemské struktury je právě tento „hraniční“ nerost.
Za vznik života na Zemi vděčíme i bleskům, tvrdí studie
Jak před osmi lety napsal časopis National Geographic, je poněkud paradoxní, že nejrozšířenější minerál na Zemi či spíše v Zemi – zmíněný bridgmanit – byl pojmenován až právě roku 2014, a to díky vzorku z meteoritu.
Ačkoli minerál tvoří přibližně 38 procent objemu planety a už dříve se vědělo, že je jeho hlavní složkou je hořčík a železo, nemohl být prozkoumán, jelikož se ve stabilní formě vyskytuje uvnitř spodních vrstev zemského pláště za vysokých tlaků a teplot. Vědci tak maximálně znali laboratorně generované vzorky bridgmanitu.
V hloubce od 660 po 2600 kilometrů pod povrchem vytváří podle geologů křemičitan hořečnatý perovskitovou strukturu (specifická struktura krystalu), kterou si můžeme představit jako pole „dvojpyramid“ spojených v rozích, uvedl National Geographic. Centra jednotlivých pyramid v mřížce jsou z křemíku, vrcholy a rohy z kyslíku; hořčík a železo jsou umístěny mezi dvojpyramidami. Přirozeně blíže k povrchu se však tento minerál nevyskytuje, protože při přechodu do vyšších vrstev se přetváří na jiné nerosty.
Nový minerál příbramit oficiálně uznán
Proto se pátrání zaměřilo ze zemských hloubek do vesmíru, kde v podmínkách vysokorychlostních srážek může daný materiál vzniknout a ve formě meteoritu dopadnout na zemský povrch. S postupným vylepšením měřicích metod se nakonec podařilo izolovat minerál ukrytý v nitru Země a nazvat jej po nositeli Nobelovy ceny, americkém fyzikovi Percym Bridgmanovi.