Článek
Podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) největší vlna částic vzniklých sluneční erupcí, které se mohou řítit rychlostí téměř osmi miliónů kilometrů za hodinu, dorazila do zemské atmosféry v sobotu večer. Podobné výrony slunečních částic, tzv. koronální hmoty jsou předmětem intenzivního výzkumu, protože se mohou stát zdrojem geomagnetických bouří.
Zatím nejsou zprávy o tom, že by bouře jakkoli poškodila satelity, radiové spojení či sítě mobilních operátorů. Větší škody bouře nenapáchala především proto, že její intenzita dosahovala stupně G1 na stupnici, kde G5 je úkaz s největší intenzitou.
"Nešlo o žádný zvlášť silný jev," řekl agentuře DPA Juha-Pekka Luntama z Evropské vesmírné agentury (ESA). Podle odborníků ale existuje možnost, že ještě v průběhu neděle zesílí intenzita bouře na stupeň G2.
Mnoho slunečních erupcí je mírných a nezpůsobí na Zemi žádné škody. Z minulosti je ale známo několik výjimek. V roce 1989 například elektromagnetická bouře způsobila rozsáhlý výpadek elektřiny v Quebeku, který postihl šest miliónů lidí.
Sluneční koróna
Sluneční koróna jsou žhavé plyny nacházející se v okolí Slunce, které unikají z jeho fotosféry. Koróna sahá milióny kilometrů do okolního vesmíru. Při slunečních erupcích dochází k tzv. výronům koronální hmoty.
Koróna je pozorovatelná při úplném zatmění Slunce nebo pomocí zvláštního přístroje zvaného koronograf.
V letošním roce zasáhla nejsilnější elektromagnetická bouře Zemi v březnu. Tehdy postihla komunikaci s evropskou sondou Venus Express, která obíhá Venuši.