Článek
„Nepřekvapuje, že se objevily i předhispánské záznamy zachycující zemětřesení, a to ze dvou důvodů. Předně jsou otřesy v této zemi časté a za druhé měly hluboký význam pro původní obyvatele dnešního Mexika,“ sdělil podle webu časopisu Forbes Gerardo Suárez z Universidad Nacional Autónoma de México.
Ten zkoumal rukopis spolu s Virginií García-Acostovou z mexického Centra výzkumů a vyšších studií v sociální antropologii.
Středoamerické civilizace se totiž domnívaly, že svět opakovaně vzniká a zaniká. Jednotlivé epochy, označované jako „slunce“, byly uzavírány nejrůznějšími katastrofami – povodněmi, mohutnými tornády, obřími požáry a podobně. Poté začínalo nové „slunce“.
Na Aljašce udeřilo nejsilnější zemětřesení za 56 let
Zemětřesením věnovali Aztékové pozornost zejména kvůli víře, že jejich epocha, páté „slunce“, skončí právě ničivým zemětřesením. Otřesy země jejich mytologie spojovala s Tepeyollotlem („srdcem hor“), bohem temných jeskyní a ozvěn, ale i zemětřesení a jaguárů.
Malé obrázky, velké příběhy
Podle Americké seizmologické společnosti je aztécký rukopis, který vznikl až po dobytí Mexika Španěly, prvním písemným důkazem o zemětřeseních v Americe.
Sluneční a měsíční kalendář, který obsahuje, zaznamenává nejrůznější historické události: nástupy a úmrtí panovníků, bitvy, zatmění Slunce – a také zemětřesení. Využívá k tomu piktogramy, malé obrázky, z nichž lze vyčíst aspoň obrysy velkých příběhů.
Počet obětí zemětřesení na Haiti stoupl na 2189
Piktogramy totiž poskytují jen málo informací o místě, rozsahu nebo škodách způsobených zemětřeseními. Díky odkazům na určité dny nebo zatmění Slunce a také díky poznámkám, které k piktogramům připsali pozdější komentátoři v latině, španělštině či v italštině, je však možné události datovat a doplnit i další detaily.
Tak například jeden z nich připomíná zemětřesení roku 1507 spojené se zatměním Slunce. Zničilo chrám a v blíže neurčené řece, snad v jižním Mexiku, se utopilo osmnáct set bojovníků.