Článek
Rizika zemětřesení a jiných přírodních katastrof vědci hodnotí mimo jiné i kvůli jaderným elektrárnám, na jejichž bezpečnost mohou mít tyto jevy zásadní vliv.
Silné otřesy na Chebsku letos v červenci vědce nepřekvapily. I když Česko leží v seismicky poměrně klidné zóně, oblast západních Čech je stále seismicky aktivní. Naměřená síla otřesů tam však nikdy nepřesáhla magnitudo pět, letošní měly sílu 3,1. Při otřesech nastaly změny, které podle vědců vyvolají další zemětřesení.
„Já si dovolím predikovat, že v několika blízkých měsících, nebo prvních letech (...), dojde k prasknutí a k dalšímu zemětřesení,“ řekl Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Nejsilnější otřesy v roce 2008
Za posledních 20 let byly nejsilnější otřesy v západních Čechách v roce 2008, kdy magnitudo dosáhlo hodnoty 3,8. Horálek uvedl, že Chebsko bylo kvůli zemětřesení sledované už od 19. století. Silné otřesy způsobené takzvanými zemětřesnými roji tam popsali pozorovatelé, které v místě měla vídeňská akademie věd už od roku 1898.
„V roce 1908 byl roj nejsilnější a dosáhl pravděpodobně magnituda 4,8,“ řekl Horálek.
Většina otřesů v Česku je způsobována právě seismickými roji, což znamená více malých zemětřesení. Výjimkou byly otřesy v roce 2014, které představovaly klasické zemětřesení a dosáhly síly až 4,4.
I kvůli Temelínu
Mimo západní Čechy nastaly v posledních letech otřesy půdy v Českém Krumlově. Bylo to v lednu 2012. Jiří Málek z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR upozornil na to, že v této lokalitě byly otřesy zaznamenány už v roce 1880, takže ani v tomto případě nejde o nově vzniklou seismickou aktivitu.
Tato oblast je sledovaná i z bezpečnostních důvodů, v jižních Čechách totiž leží jaderná elektrárna Temelín. Málek uvedl, že v Česku je rizikovější jejich ohrožení lidskou činností než přírodními živly. Při vyčíslení seismického ohrožení totiž odborníci musí do výpočtů zahrnout časový úsek 10 tisíc let, což je například z hlediska válečných konfliktů velmi dlouhá doba.