Článek
„Nemůžeme je dostat všechny, ale naše planeta každopádně skrývá daleko více diamantů, než jsme si kdy předtím mysleli,“ řekl podle webu Independent Online doktor Ulrich Faul z amerického Massachusetts Institute of Technology (MIT), spoluautor studie o zásobách diamantů schovaných v Zemi.
Podle něj a jeho kolegů se ukazuje, že diamanty nejsou zase takovou vzácností, jak se lidé domnívají. Zjištění vědců má ale jeden háček, případní prospektoři by museli proniknout přinejmenším 160 kilometrů pod povrch Země, aby se k těmto minerálům dostali.
Pro srovnání – nejhlubší vrt světa, Kolský super hluboký vrt, sahá jen do hloubky 12 261 metrů pod povrch.
Dvě procenta hornin
Pod tektonickými deskami kontinentů se nacházejí „obrácené kopce“ (takzvané kratonické kořeny kontinentů) tvořené horninami, které sahají do hloubky až 200 kilometrů. Analýza Faula a jeho kolegů v časopise Geochemistry, Geophysics, Geosystems naznačuje, že diamanty tvoří až dvě procenta těchto hornin.
Vědcům se to podařilo zjistit analýzou zemětřesných anomálií. Konkrétně podle agentury Reuters vytvořili virtuální modely, na kterých testovali, jaký materiál by umožnil zvukovým vlnám šířit se tak rychle přes kratonické kořeny. Výsledkem jsou právě diamanty.
Zde totiž vznikají mohutné zvukové vlny, které se šíří zemskou kůrou. Protože každý materiál propouští tyto vlny jinak, lze si vytvořit obraz o tom, jak vypadá nitro planety a z čeho jsou složeny horniny hluboko pod povrchem Země.
„Diamanty jsou v mnoha ohledech zvláštní. Rychlost zvuku je v nich více než dvojnásobně vyšší než v olivínu, dominantním minerálu ve svrchním plášti planety,“ vysvětlil Faul.
Samotné diamanty vznikají při vysokých teplotách a pod obřími tlaky v nitru Země. Na povrch planety se obvykle dostávají při vulkanických erupcích.
