Článek
Žalud uvedl, že průměrná roční teplota v posledních 60 letech výrazně roste, a zatímco mezi lety 1800 až 1960 byl roční průměr na území Česka podle odhadů 6,7 stupně Celsia, v tomto tisíciletí (od roku 2000 dále) je to již 8,7 stupně Celsia. Rok 2023 pak bude potvrzen nejteplejším rokem v ČR s průměrnou teplotou 9,7 stupně Celsia, doplnil.
Podle předběžných informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl loňský rok v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy začali meteorologové průměrné roční teploty v zemi oficiálně počítat. S růstem teploty se zvyšuje výpar vody, a to s sebou logicky přináší sucho, protože množství srážek v krajině se nijak výrazně nemění, upozornil Žalud.
Na obyvatele je množství emisí vypouštěných v ČR čtyřnásobné, než je světový průměr
Podotkl také, že Česko vypouští z celkového objemu emisí asi 0,5 procenta a v přepočtu na obyvatele je 20. největší producent na světě a na pátém místě ze zemí EU. Na obyvatele je také množství emisí vypouštěných v ČR čtyřnásobné, než je světový průměr.
Nanoplasty v jídle: Každý týden sníme platební kartu

V ČR tvoří podle Žaluda zemědělství šest procent z celého objemu emisí, zbytek tvoří další sektory, především energetika a průmysl.
Poznamenal, že málokdy se mluví o tom, že pokud se k zemědělství připočte lesnictví, tak se ukáže, že v krajině se díky fotosyntéze uloží 27 procent emisí. „Zemědělství je ve světové bilanci vlastně pozitivní,“ řekl.
Žalud poukázal také na to, že v zemědělství se vypouštějí jiné látky než CO2, které je v tomto sektoru minoritní. Připomněl, že největší podíl na světových emisích skleníkových plynů, které vedou k růstu teploty, tvoří oxid uhličitý, a právě proto se přistupuje k dekarbonizaci a zavírají se uhelné elektrárny.
Rok 2023 byl na světě nejteplejším v dějinách měření

Ztráta vody z krajiny
Změny klimatu agrární sektor a lesnictví výrazně ovlivní. „I kdyby se podařilo dodržet Pařížskou dohodu o oteplení pouze o dva stupně, stejně se plocha postižená suchem zvětší dvojnásobně,“ podotkl vědec.
Uvedl, že v posledních 15 letech bylo sucho i v letech, které byly srážkově normální, a například v roce 2015 mimořádné sucho způsobilo v zemědělství ztráty za 11 miliard Kč.
Sucho vedlo i k tomu, že lesy začaly odumírat a v roce 2015 začaly samy emise vypouštět, což je anomální, doplnil. Právě na opatření proti ztrátě vody z krajiny se musí podle něj zemědělství zaměřit.
Limity už nejsou tak přísné. EU se shodla na nové emisní normě Euro 7

Studie: Bohaté a zralé lesy mají obrovský potenciál zachycovat uhlík. Pokud snížíme emise
